České národní listy

Snažme se  sdílet vlastenecké články a přeposílat je

Na našich listech se zajímáme o naše dějiny. Snažíme se o to, aby pokusy o jejich přepisování neuspěly. Bráníme sami sebe, svůj národ, ale také historickou pravdu. Je proto pro nás překvapením, že mezi našimi komentátory se občas objeví člověk, či dva, kteří si mohou přečíst alespoň několik našich článků, komentářů a tak zjistit, kde jsou. Neučiní tak, ale hned mluví o našich zločinech na Němcích o omluvě jim.

O ubohých Němcích a o zločinech, kterých jsme se na nich údajně dopustili se mluví všude. I u nás je to samozřejmě možné. Ale když si uvědomíme, jakých zločinů se na nás Němci dopustili, že dokonce připravovali po vítězné válce likvidaci celého našeho národa a osídlení našeho historické území výlučně Němci, pak nejde o žádnou legraci. Kdyby Německo zvítězilo, dávno bychom neexistovali a dokonce ani ti, kteří dnes patří mezi  největší kolaboranty.

Co lze od normálního člověka očekávat, který přijde na naše stránky, na nichž se mluví o osvobození Osvětimi, o konci blokády v Leningradu, o snahách „našich“ monarchistů,o osudech našich hraničářů, kteří o své životy museli bojovat s Němci, že si uvědomí, že Němci nesou odpovědnost za desítky milionů životů jen v druhé světové válce, za 27 milionů životů sovětských lidí, za 6 milionů Poláků, za 1,5 milionu Jihoslovanů a za 360 tisíc našich lidí. A samozřejmě se alespoň stručně slovně pokloní před milionovými oběťmi lidí, kteří bojovali za svou vlast proti těm, kteří jim chtěli území odejmout, podstatnou část jejich obyvatel postupně vyvraždit, ale aby však ještě zbyly miliony otroků, kteří by sloužili německému panskému národu.  

A když se tak nový „čtenář“ našich listů nezachová, ale začne hned úpět nad našimi údajnými zločiny proti Němcům, aniž by předtím uronil jen slzu nad oběťmi Němců u nás i ve světě, nedivme se, že se na něj nedíváme nijak příznivě. Když pak začne ještě přitvrzovat vůči nám, začneme již trochu chápat, oč takovému člověku, lidem, asi jde.

My jim přece nebráníme, aby své myšlenky, svá přání, vyvěsili na svých stránkách. Tam mohou podle svého vlastního uvážení psát o ubohých Němcích a zlých Češích. Když však zjistíme, že někdo z nich nemá na své stránce dosud téměř nic nebo že delší dobu, třeba i více než nějaký měsíc, na svou stránku nepřispěl ničím ze svého myšlenkového bohatství, kdežto u nás  se div nepřetrhne, nepovažujeme to za normální. Proto prosíme takové lidi, aby se především prezentovali na svých stránkách. Děkujeme jim za to, že tento náš návrh alespoň zváží.

ČNL