České národní listy

Sedm rozhodnutí pro českou levici

Moudře se praví, že člověk si nemá na Nový rok dávat žádná předsevzetí. Proč? Protože slovo před-se-vzetí znamená, že něco vezmeme a postavíme to před sebe. V podstatě jako překážku. Bariéru, kterou budeme jen těžko překonávat, až se po čase unavíme a nakonec to vzdáme.

Učiníme-li však na Nový rok určité rozhodnutí, znamená to něco docela jiného! Ptáte se proč? Přeci proto, že slovo roz-hod-nout se pro něco už samo o sobě implikuje čin té změny. Když jsme se k něčemu rozhodli, už jsme učinili hod směrem dopředu. Hodili jsme kostkami – a změnen svět! A nastal v něm živý pohyb a posun vpřed – prostě jsme již vykročili směrem, který považujeme za onen správný.

A já do roku 2025 přeji české „nepančované levici“ 7 moudrých a správných rozhodnutí. Dovolte mi je představit a pojmenovat:

Rozhodnutí první – rozkročit se a umět podat ruku

Skutečná, autentická levice pro moderního člověka 21. století se nesmí uzavírat do modloslužebnické ohrádky a naopak musí umět svou ruku podat – všem těm, kteří o to stojí a kteří to myslí s člověkem a společností dobře. Ryzí levice už ze své podstaty nesmí trpět žádnými „fóbiemi“, nenávistmi ani falešnými předsudky.

Rozhodnutí druhé – měnit věci v zájmu zachování skutečných hodnot

Moderní levice (nikoli modernistická) si musí uvědomit, že dějinný pohyb nikdy neustává a že ona sama nepředstavuje žádnou fosílii. Levicová idea přeci věří, že člověk je schopen se vyvíjet a měnit k lepšímu. Nemá cenu setrvávat na dogmatech včerejška.

Život nás posouvá a pouze a jen z jeho pravdivosti musí levice vycházet - a do života se opět vracet – aby se neodcizila člověku v jeho pravdivém a transcendentním přesahu k duchovně ukotvené bytosti. Jedině tak nevymřou tradice a jedině tak nám „duchovní domov“ nespadne na hlavu jako zchátralá opuštěná zřícenina.

Rozhodnutí třetí – nenechat se lacině koupit a účelově zneužívat

Levice by měla mít svou vlastní hrdost – svou čest. Být si vědoma své hodnoty samé o sobě i své hodnoty přidané. Levice by neměla výsledky toho, co prosadila pro emancipační skok lidstva, zatratit v nedůstojném handlu, po němž by – odpusťte mi tu expresivitu – byla vyhozena a odkopnuta jako laciná a „politicky osouložená děvka kapitalistova“.

Rozhodnutí čtvrté – rozlišovat podstatné od nepodstatného

V poměrně nedávné minulosti jsme se stali svědky nejrůznějšího počítání pohlaví a genderů, vymýšlení pseudotémat a jakýchsi experimentů a pokusů o unifikaci lidských rolí.

Posláním dnešní levice opravdu nebudou kavárenské polemiky o počtu pohlaví, dodržování absurdních kvót a vnucování genderů, z nichž si moderní společnost učinila novodobá scholastická dogmata. Naopak tématem číslo jedna se stane hledání perspektivy přežití lidstva jako celku. Přirozeně s akcentem na pracovněprávní rovnost, ale zároveň i s právem na tělesnou, ideovou a názorově-duchovní odlišnost.

Rozhodnutí páté – vrátit ozubená kola pracujícím lidem

Má-li být levice i v následujícím roce zachovatelem rodiny, uchovatelem národa a garantem perspektivy přežití jednotlivce i celku, musí se opět vrátit k ekonomickým základům a analýzám povahy materiálně-výrobních vztahů. Bez povědomí o marxistických, třídních a dialektických zákonitostech se levice jen sotva vpasuje do role obránce a ochránce důstojnosti lidské práce. Jednoduše řečeno – nezáleží na tom, jestli máte koncepci, ale jestli uživíte národ!

Buď práci čest!

Rozhodnutí šesté – milovat vlast a respektovat internacionální bratrství

Nezpochybnitelnou devízou radikální levice bylo vždy jednoznačné odmítnutí vykořisťování zemí tzv. třetího světa. Jen díky socialismu v minulosti proběhla dekolonizace a emancipace všech lidí z různých končin světa.

Znamená to však i soudobé rozhodnutí vystoupit z koloniálního jha západních nadnárodních korporací. Prosazovat např. daň z obratu v dané domácí zemi a zrušit tzv. daňové ráje pro novodobé neo-feudály. Ukončit parazitický korporativní kapitalismus!

Rozhodnutí sedmé – zůstat pokrokovým člověkem

Moudré pořekadlo praví: „Buďte přísní sami k sobě a spravedliví k druhým!“ Vyvážit balanc mezi závistí a sobectvím pomůže např. progresivní zdanění – atribut všech vyspělých pokrokových společností, a velký strašák společností založených na zotročování bližních.

Zůstat dnes pokrokovým člověkem znamená respektovat drobné soukromé vlastnictví a osobní motivující pracovitost. Ale zároveň nás to zavazuje k určitému respektu vůči POLIS. Ctít solidaritu se společností, v níž má stát povinnost plnit funkci garanta bezpečí a obhájce důstojného života pro všechny obyvatele – a to bez rozdílu - věku, třídního původu i všech možných orientací…

Přeji české levici, aby se rozvíjela do půvabné, naslouchající, ale současně elegantně drzé a hrdé bojovnice za důstojný život každého člověka.

Její skutečná hodnota netkví v jejím obalu, nýbrž v jejím obsahu. Levice polévá živou vodou obsah pojmů člověk, lidskost a lidství.

Jedině taková levice se neztratí v babylonské věži zmatených pojmů!

Marek ADAM