Rusko přepisuje umění hybridní války

By

admin

20.5.2022

Autor: Pepe Escobar, 20. 05. 2022

Hybridní válka se vede převážně na ekonomickém/finančním bojišti – a stupnice bolesti pro kolektivní Západ se bude jen zvyšovat.

Železný fiktivní „narativ“ vnucený celému NATOstánu je, že Ukrajina „vítězí„.

Proč by tedy obchodník se zbraněmi dosazený do funkce šéfa Pentagonu Lloyd „Raytheon“ Austin od konce února doslova žadonil, aby jeho telefonáty zvedal ruský ministr obrany Šojgu, jen aby se jeho přání nakonec splnilo?

Nyní to potvrdil jeden z mých nejlepších zpravodajských zdrojů. Telefonát byl přímým důsledkem paniky. Vláda Spojených států (USG) chce všemi prostředky skrečovat podrobné ruské vyšetřování – a hromadění důkazů – o amerických laboratořích na výrobu biologických zbraní na Ukrajině, jak jsem nastínil v předchozím článku.

K tomuto telefonátu došlo přesně po oficiálním ruském prohlášení pro Radu bezpečnosti OSN z 13. května: využijeme články 5 a 6 Úmluvy o zákazu biologických zbraní k vyšetřování biologických „experimentů“ Pentagonu na Ukrajině.

To zopakoval i náměstek generálního tajemníka OSN pro odzbrojení Thomas Markram, přestože všichni velvyslanci členských zemí NATO předvídatelně odmítli shromážděné důkazy jako „ruské dezinformace„.

Šojgu si uvědomil, že volání přichází už pozdě. Agentura Reuters, která pouze citovala pověstného „úředníka Pentagonu„, se vymluvila, že údajně hodinový hovor k ničemu nevedl. Nesmysl. Austin podle Američanů požadoval „příměří“ – což muselo vyvolat na Šojguově tváři úšklebek sibiřské kočky.

Po pádu Popasnaje – klíčové, nejvíce opevněné ukrajinské pevnosti v Donbasu – Rusové a doněcké/luhanské síly prolomili obranu podél čtyř různých vektorů na sever, severozápad, západ a jih. To, co zbylo z ukrajinské fronty, se rozpadá – rychle, s mohutným kotlem rozděleným do labyrintu minikotlů: vojenská katastrofa, kterou USG nemůže nijak odvrátit.

Souběžně s tím můžeme očekávat plné odhalení – na plné pecky – projektu Pentagonu na výrobu biologických zbraní. Jedinou „nabídkou, kterou nelze odmítnout“, která USG zbývá, by bylo předložit Rusům něco hmatatelného, aby se vyhnuli plnému vyšetřování.

To se ale nestane. Moskva si je plně vědoma, že zveřejnění nelegální práce na zakázaných biologických zbraních je pro americký Deep State existenční hrozbou. Zvláště když dokumenty zabavené Rusy ukazují, že Big Pharma – prostřednictvím společností Pfizer, Moderna, Merck a Gilead – byla zapojena do několika „experimentů“. Úplné odhalení celého labyrintu bylo od počátku jedním z Putinových deklarovaných cílů.

Další „vojensko-technická opatření“?

Tři dny po prezentaci v OSN se konalo zvláštní zasedání rady ruského ministerstva zahraničí, na němž se projednávala „radikálně změněná geopolitická realita, která se vyvinula v důsledku hybridní války proti naší zemi rozpoutané Západem – pod záminkou situace na Ukrajině – bezprecedentního rozsahu a zuřivosti, včetně oživení rasistického světonázoru v Evropě v podobě jeskynní rusofobie, otevřeného kurzu na „likvidaci“ Ruska a všeho ruského“.

Není tedy divu, že „agresivní revizionistický kurz Západu vyžaduje radikální revizi vztahů Ruska s nepřátelskými státy“.

Měli bychom očekávat, že brzy vyjde „nové vydání Koncepce zahraniční politiky Ruské federace“.

V této nové Koncepci zahraniční politiky bude rozvedeno to, co ministr zahraničí Lavrov znovu zdůraznil na zasedání na počest 30. shromáždění Rady pro zahraniční a obrannou politiku: USA vyhlásily Rusku všestrannou hybridní válku. Jediné, co v současné době chybí, je formální vyhlášení války.

Kromě dezinformační mlhy, která zahaluje žádost Finska a Švédska – říkejme jim hloupí a hloupější Seveřané – o vstup do NATO, jde ve skutečnosti o jiný případ vyhlášení války: o perspektivu raket s jadernými hlavicemi umístěných skutečně blízko ruských hranic. Moskva již Finy a Švédy zdvořile varovala, že to bude řešit prostřednictvím „vojensko–technických opatření“. Přesně takto to bylo sděleno Washingtonu – a přisluhovačům NATO – před zahájením operace Z.

A samozřejmě je to mnohem hlubší, týká se to i Rumunska a Polska. Bukurešť již má odpalovací zařízení raket Aegis Ashore schopnou vyslat na Rusko Tomahawky s jadernými hlavicemi, zatímco Varšava dostává stejné systémy. Zkrátka a dobře, pokud nedojde k deeskalaci, všichni nakonec obdrží hypersonickou vizitku pana Kinžala.

Člen NATO Turecko mezitím hraje obratnou hru a vydává vlastní seznam požadavků ještě předtím, než začne uvažovat o severské hře. Ankara nechce žádné další sankce na svůj nákup S-400 a navrch pokud bude znovu zařazena do programu F-35. Bude fascinující sledovat, s čím Hlas jeho pána přijde, aby sultána svedl. Seveřanům, kteří se angažují v sebekorigujícím „jasném jednoznačném postoji“ vůči PKK a PYD, sultán zjevně nestačí, a tak si vychutnal ještě větší kalení vody, když zdůraznil, že nákup ruské energie je pro Turecko „strategickou“ záležitostí.

Boj proti finančnímu šoku a strachu

Nyní je již zřejmě jasné, že otevřená operace Z je zaměřena na unipolární moc hegemona, nekonečnou expanzi vazalského NATO a světovou finanční architekturu – což je provázaná kombinace, která do značné míry přesahuje ukrajinské bojiště.

Seriózní hysterie západních sankčních balíčků nakonec vyvolala zatím poměrně úspěšné protifinanční kroky Ruska. Hybridní válka se vede převážně na ekonomickém/finančním bojišti – a číselník bolesti pro kolektivní Západ se bude jen zvyšovat: inflace, vyšší ceny komodit, rozpad dodavatelských řetězců, explodující životní náklady, zbídačení středních vrstev a bohužel pro velké části globálního Jihu i naprostá chudoba a hladomor.

V blízké budoucnosti, jakmile se objeví důkazy zevnitř, bude předložen přesvědčivý důkaz, že ruské vedení dokonce hazardovalo s finančními hrami Západu / nehoráznou loupeží více než 300 miliard dolarů v ruských rezervách.

Z toho vyplývá, že Kreml už před lety – řekněme přinejmenším od roku 2016, jak vyplývá z analýz Sergeje Glazjeva (zde česky), věděl, že k tomu nevyhnutelně dojde. Vzhledem k tomu, že důvěra zůstává pevným základem měnového systému, ruské vedení si možná spočítalo, že Američané a jejich vazalové, hnaní slepou rusofobií, zahrají všechny karty najednou, až dojde na přetlačovanou – a naprosto tak zboří globální důvěru v „jejich“ systém.

k nekonečným přírodním zdrojům Ruska Kreml možná počítal s tím, že národ nakonec finanční šok přežije – a dokonce na něm vydělá (včetně zhodnocení rublu). Odměna je prostě příliš sladká: otevření cesty ke Zkáze dolaru – aniž by pan Sarmat musel žádat o předložení své jaderné vizitky.

Rusko by se dokonce mohlo zabývat hypotézou, že se mu tyto ukradené prostředky mohutně vrátí. Pokud se Kreml rozhodne, velká část západních aktiv – v celkové hodnotě až 500 miliard dolarů – může být znárodněna.

Rusko tedy vítězí nejen vojensky, ale do značné míry i geopoliticky – 88 % planety nesouhlasí s hysterií NATOstánu – a samozřejmě i v ekonomicko-finanční oblasti.

To je vlastně klíčové bojiště hybridní války, kde je kolektivní Západ šachován. Jedním z dalších klíčových kroků bude rozšířený BRICS, který bude koordinovat svou strategii obcházení dolaru.

Nic z výše uvedeného by nemělo zastínit dosud nezměřené vzájemně propojené důsledky masové kapitulace azovských neonacistů v UkroNazistan Central v Azovstalu.

Mýtický západní „narativ“ o hrdinech bojujících za svobodu, vnucovaný od února médii NATOstánu, se zhroutil jediným úderem. Následovalo hromové ticho po celé západní infovojenské frontě, kde se žádný vořech ani nepokusil zazpívat tu mizernou, „vítěznou“ píseň z Eurovize.

V podstatě se stalo to, že smetánka neonacistů vycvičených v NATO, „poradců“ špičkových západních expertů, vyzbrojených k smrti, zakopaných v hlubokých betonových protiatomových bunkrech v útrobách Azovstalu, byla buď rozprášena, nebo donucena vzdát se jako krysy zahnané do kouta.

Novorossija jako změna hry

Ruský generální štáb bude upravovat svou taktiku pro hlavní následné kroky v Donbasu – jak o tom neustále debatují nejlepší ruští analytici a váleční zpravodajové. Budou muset čelit nevyhnutelnému problému: stejně jako Rusové metodicky rozmělňují – nejednotnou – ukrajinskou armádu v Donbasu, na západní Ukrajině se cvičí a vyzbrojuje nová armáda NATO.

Existuje tedy reálné nebezpečí, že v závislosti na konečných dlouhodobých cílech operace Z, které sdílí pouze ruské vojenské vedení – hrozí Moskvě, že se za několik měsíců setká s mobilní a lépe vyzbrojenou inkarnací demoralizované armády, kterou nyní ničí. A to je přesně to, co Američané myslí „oslabením“ Ruska.

Za současného stavu existuje několik důvodů, proč by se nová realita Novorossie mohla pro Rusko ukázat jako pozitivní změna. Patří mezi ně:

1) Hospodářsko-logistický komplex od Charkova po Oděsu – podél Doněcka, Luhanska, Dněpropetrovska, Záporoží, Chersonu, Nikolajeva – je úzce spojen s ruským průmyslem.

2) Ovládnutím Azovského moře – které je již nyní de facto „ruským jezerem“ – a následně Černého moře získá Rusko naprostou kontrolu nad exportními trasami pro prvotřídní produkci obilí v regionu. Bonus navíc: úplné vyloučení NATO.

3) Vše výše uvedené naznačuje soustředěnou snahu o rozvoj integrovaného komplexu zemědělského a těžkého průmyslu – s dalším bonusem v podobě vážného turistického potenciálu.

Podle tohoto scénáře by zbývající kyjevsko-lvovský zbytek Ukrajiny, nepřipojený k Rusku a samozřejmě neobnovený, byl v nejlepším případě vystaven bezletové zóně plus vybraným dělostřeleckým/raketovým/dronovým úderům pro případ, že by se NATO nadále bavilo legračními nápady.

To by byl logický závěr speciální vojenské operace zaměřené na přesné údery a záměrný důraz na ušetření životů civilistů a infrastruktury při metodickém vyřazení ukrajinského vojensko-logistického spektra. To vše vyžaduje čas. Rusko však může mít všechen čas na světě, protože všichni neustále posloucháme zvuk kolektivního Západu, který se řítí do spirály.

****

Pepe Escobar se narodil v Brazílii, je dopisovatelem a šéfredaktorem Asia Times a sloupkařem Consortium News a Strategic Culture v Moskvě. Od poloviny 80. let žil a pracoval jako zahraniční zpravodaj v Londýně, Paříži, Miláně, Los Angeles, Singapuru a Bangkoku. Rozsáhle informoval o Pákistánu, Afghánistánu a Střední Asii až po Čínu, Írán, Irák a širší Blízký východ. Pepe je autorem knih Globalistan – How the Globalized World is Dissolving into Liquid War; Red Zone Blues: A Snapshot of Baghdad during Surge. Byl redaktorem časopisů The Empire and The Crescent a Tutto in Vendita v Itálii. Jeho poslední dvě knihy jsou Empire of Chaos a 2030. Pepe je rovněž spojen s Evropskou akademií geopolitiky se sídlem v Paříži. Pokud není na cestách, žije mezi Paříží a Bangkokem.

Originál článek: Strategic Culture Foundation
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ