Jdi na obsah Jdi na menu
 


Původ T. G. Masaryka bez spekulací, Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

5. 3. 2020

Původ T. G. Masaryka bez spekulací

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

 

Začátek života Tomáše Masaryka je opřádán podivnými spekulacemi.Týkají se jeho rodičů.

Tak jeho matka, Terezie Kropáčková z Hustopeče, byla prý Němka. Proč? Protože mluvila a psala německy. Takhle jednoduché to ovšem v historickém pohledu  není. Narodila se r.1813, a to je doba, kdy naše města jsou spravována německy, neexistují české školy, tisk, divadlo. Městské vrstvy obyvatel se asimilují s německým prostředím. Jen na venkově  mluví lid svou mateřštinou.

Je to doba, kdy  teprve přicházejí  na svět buditelé druhé generace, kteří již věří v obrození českého jazyka. Tyl 1808, Mácha 1810, Erben 1811, Němcová a Mánes 1820, Havlíček 1821, Smetana 1824. M.D.Rettigová radí mladičké Němcové, s kterou se setkala  v Litomyšli, aby  hodně četla české knihy a tak se zdokonalila v  češtině. Že ona sama, než se sešla se svým manželem, byla  „spící Češka“,  také uměla jen německy. A Havlíček píše  své dopisy německy, když spěchá a nemá čas myslet na pravidla českého pravopisu. Nemá je zažitá, jeho vzdělání také bylo jen německé.

Pod názvem „Kořeny rodu“ pojednal s veškerou vědeckou akribií o předcích  našeho prvního prezidenta  PhDr. Ladislav Hosák, DrSc., prof. UP v Olomouci. (Text vyšel r.1946 v Brně, 2.vyd. r.  1990 a 3.vyd. bez vročení, ve spolupráci s firmou Léčiva v Praze.)

„Z osmi prarodičů TGM ani o jednom nelze bezpečně říci, že by byl německého původu“, konstatuje badatel. My se spokojíme zjištěním, že matka prvního prezidenta byla Moravanka, někde též „Hanačka“ zvaná. Její otec byl řezník a hostinský v Hustopečích, tehdy kvetoucím trhovém  a němčícím městě.

Vícedětná rodina živnostníka  Kropáčka  žila ve velmi dobrých majetkových poměrech. To se ovšem změnilo po otcově smrti. Přežilo sedm dětí, rodina se octla bez prostředků a  dcera Terezie si hledala výdělek jako kuchařka. Po třech letech ve Vídni  se uchytila  v Hodoníně ve službách panské rodiny. Byla pěkného vzhledu, líbila se. Někde jsem četla, že se v mladších letech stala i matkou nemanželského dítěte, které  však nezůstalo na živu. Chtěla se provdat?  Mít rodinu?  Nepochybně. A mohl se jí líbit urostlý, statný a živelný Slovák z Kopčan? I když byl mladší?

Jistě.  Ale spekulanti o původu TGM v něm vidí jen  „nastrčeného“ otce, společenskou zastírací  přetvářku a lež. Jakým právem?

Josef Masaryk byl nejmladší ze tří bratří, takže nemohl zůstat hospodařit na  otcovském statku. A tak vstoupil do panských služeb a byl poslán do Hodonína, na panství, které rovněž  jako Kopčany a Holíč  patřilo  jedné  vrchnosti. V Hodoníně  se seznámil 15.2.1848 s  Terezií Kropáčkovou. Žila tu  sama, bez rodiny, a  imponovala mu. Byla pěkná,  byla energická, uměla číst a psát, pocházela  z dobré, i když zchudlé  rodiny. On jí svěřoval, co ho nejvíc vzrušovalo, obdiv  k  revolučnímu hnutí proti vládě  a  k odbojnému Slováku  Hurbanovi, kterého si velice vážil. A vyprávěl  jí s humorem a láskou  též o rodném kraji za řekou Moravou. Dělalo mu dobře, že ho neodmítla, a tak se vzali, 15.8.1849. Brzy se jim narodil první syn. O dva měsíce dřív, než  měl přijít na svět  podle data sňatku. A  právě  to dalo  příležitost  k vytváření mýtů, zpochybňujících otcovství Josefa Masaryka. Zpočátku měl být tím pravým  otcem židovský velkopodnikatel, v jehož domácnosti  matka Masarykova sloužila. Mnoho  papíru bylo popsáno, mnoho „nezvratných“ důkazů vyspekulováno. Časem však to dokazování židovského původu TGM  pominulo. (Záznamy o tom všem  najdete v knize „Tomáš Garrigue Masaryk“, autor  Alain Soubigou, vyšlo r. 2004.)

Dnes máme nový, čerstvý  mýtus. Náš první prezident prý  je synem Franze Josefa, císaře a krále Rakousko-uherského mocnářství, z doby, kdy  panovník jako mladíček navštívil Hodonín a kdy si napsal do svého poznámkového notesu: „Kropaczek, erl“. Kropáček, vyřízeno. Prostý člověk  si pomyslí, že nějaký Kropáček měl nějakou prosbu, žádost, a že Jeho Veličenstvo  mu  vyhovělo. Ale to by byl omyl. Spekulanti  hlouběji chápou ten zápis v notesu. Znamená mnohem více. Je to svědectví o tom,  že  Kropaczek je paní Terezie a věc, která byla, je či bude  vyřízena,  je dítě, které počala v objetí Jeho Veličenstva. Důkazy? Bezpočtu. Všechny služební postupy podvrženého otce, Josefa Masaryka, všechny studijní úspěchy jeho syna Tomáše, to všechno  prý je dílo diskrétní podpory Jeho Veličenstva.

Když si s touto představou čtete životopisy obou Masaryků, pomyslíte si, že Jeho Veličenstvo nemělo až tak moc sil a vlivu. Životy obou  jsou z hlediska přízně  osudu  velmi diskontinuitní a  jejich životní zápas  o uplatnění a úspěch  nesvědčí o benevolentních  zásazích „shora“. Spíše naopak.

Josef Masaryk byl nejprve hlídačem koní, pak kočím, pak drábem, nakonec šafářem. Je to postup dík „nejvyšší“ možné protekci?  Stěhovali se z Hodonína  nejdříve  do Mutěnic, pak zase do Hodonína,  odtud do Čejkovic a  pak do Čejče. Tady bylo proti němu vedeno  rok trvající  řízení.  Po něm byl zbaven  zaměstnání  na císařských statcích i  nároku na penzi. Po 25 letech služby. Byl   údajně podezřelý z nedostatečné loajality k  habsburské monarchii, protože  se  přiklonil k názorům J.V.Friče v době  válečného střetnutí Rakouska s Pruskem r.1866. Před tím měl  všude pro rodinu  nejskromnější životní podmínky i  nedostatek vzdělávacích možností pro  své  děti. A  nyní? Naprosto zničující závěr kariéry. To je ta diskrétní podpora  náhradního otce z nejvyšších míst?

Spíše je to jeden z účinných  zdrojů  kritických a odmítavých  společensko-politických postojů a názorů  jeho syna Tomáše, kterému bylo v onom  „šestašedesátém“ 16 let.

Tehdy měl za sebou dvě léta na reálce v Hustopečích, kde bydlel u matčiných příbuzných. Pro nedostatek peněz  u nich doma pak musel jít do učení. Učil se kovářem. Když se pak  na radu  čejkovického faráře dal zapsat na brněnské gymnázium, musel se živit sám, kondicemi. Stipendium, které mu otcův zaměstnavatelský císařský úřad ve Vídni  udělil, mu bylo odňato kvůli otcově  údajné neloajalitě, ztrátě zaměstnání a  ztrátě penze. Šťastnou náhodou se stal domácím učitelem v rodině zámožného policejního ředitele v Brně. Ale pro názorové kolize s vedením ústavu a s  učitelem náboženství byl ze studia vyloučen.  Dosavadní brněnský policejní ředitel se stěhoval do Vídně, vzal tedy domácího učitele svého syna  s sebou a on mohl ve Vídni svá studia, ne bez kolizí,  dokončit. Průběh těch studií vskutku o  diskrétní přízni panovníka, který prý  péči o syna Terezie Kropáčkové  podle  zápisu  v notesu „vyřídil“(erledigt), nijak  nesvědčí. 

Svědčí to jen o nekonečné nekritičnosti spekulantů o původu T.G.Masaryka ve snaze  dehonestovat ho, znevážit, degradovat.  Tak kdo bude příště vybrán za jeho otce?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář