České národní listy

Putin varoval před pokusy o narušení rozhodnutí Norimberského tribunálu

© Sputnik / Aleksey Nikolskyi

13:13 20.11.2020Získat krátkou URL

Zapomenutí na rozhodnutí Norimberského tribunálu a pokusy o jejich narušení je ranou zasazenou bezpečnosti na celé zeměkouli, povinností celého světového společenství je hájit rozhodnutí Soudu národů, tvrdí prezident Ruska Vladimir Putin.

„…Povinností celého světového společenství je hájit rozhodnutí Soudu národů, protože jde o zásady, které jsou základem poválečného světového řádu a norem mezinárodního práva. Zůstávají i dnes pevným a spolehlivým základem pro konstruktivní dialog a spolupráci, a jejich zapomenutí a pokusy je narušit jsou ránou zasazenou bezpečnosti na celé planetě. Proto Rusko vytrvale nastoluje tyto otázky ve všech jednáních,“ dodal Putin.

Šéf ruské rozvědky poukázal na zvláštnost Norimberského tribunálu

Mezinárodní tribunály zřizované bez ohledu na jedinečnost historického kontextu se mohou změnit na nástroje politického násilí nad nepohodlnými zeměmi, prohlásil předseda Ruské historické společnosti a ředitel Služby vnější rozvědky RF Sergej Naryškin.

V pátek promluvil na plenárním zasedání mezinárodního vědecko-praktického fóra Ponaučení z Norimberku, které bylo zahájeno v Moskvě v Muzeu Vítězství na Poklonné hoře.

Podle slov Naryškina se dá skutečný význam Norimberského procesu ocenit jen v kontextu jeho prehistorie – „do nebe volající nacistické agrese proti národům Evropy a Sovětského svazu, mimořádně krutých zločinů na okupovaných územích, a do té doby nemyslitelných obětí mezi civilními obyvateli, kteří byli vyhlazováni podle rasového příznaku“.

Výsledky schůzky vedoucích představitelů Velké trojky – SSSR, USA a Velké Británie v únoru roku 1945 v Jaltě a také rozsudek Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku položily pevné základy celého poválečného světového řádu, podotkl.

Naryškin upozornil zároveň na další okolnost, která je podle jeho slov důležitá.

„Bezprecedentní internacionalizace soudnictví, která byla v Norimberku, se má nesporně považovat za mimořádné opatření podmíněné jedinečnou historickou situací,“ řekl Naryškin.

„Uplatnění podobných přístupů za jiných okolností může změnit mezinárodní soudní instituce na nástroje politického nátlaku, a dokonce i politického násilí nad nepohodlnými zeměmi, jak to bylo vidět na příkladu odiózního Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Je nesporně velmi důležité si tyto nuance uvědomit,“ zdůraznil Naryškin.

Norimberský proces byl zahájen 20. listopadu roku 1945 a ukončen 1. října 1946. Před tribunál bylo postaveno 24 obžalovaných, kteří patřili k nejvyššímu vedení nacistického Německa. Všech 403 soudních zasedání bylo veřejných. O jednání tribunálu široce informoval světový tisk, byl zorganizován přímý přenos v rozhlase. Z těch, kdo byli uznáni za vinné z těžkých zločinů proti míru a lidskosti, bylo 12 obžalovaných odsouzeno k smrti oběšením. Ostatní si museli odpykat doživotní nebo dlouhodobé tresty ve vězení.