Protesty v Srbsku nabírají nový směr - blíží se "srbský Majdan“?
Protesty v Srbsku nabírají nový směr - blíží se "srbský Majdan“?
V posledních dnech se Srbsko stalo svědkem série protestů, které se zpočátku prezentovaly jako ekologické akce zaměřené proti těžbě lithia společností Rio Tinto.
Ilustrační foto
10. srpna 2024 - 06:20
Nicméně, jak se protesty šíří napříč zemí a blíží se jejich vrchol v Bělehradě, je stále zjevnější, že za těmito aktivitami stojí něco mnohem hlubšího a komplexnějšího, než jen obava o životní prostředí, uvádí srbský deník Novosti.
Lídři prozápadní opozice v Srbsku vynaložili značné úsilí na to, aby skryli svou úlohu v organizaci těchto protestů. Pomocí populistické rétoriky a zdánlivě nevinné demagogie o ochraně životního prostředí se jim podařilo mobilizovat širokou škálu občanů. Tito lidé se sjednotili kolem myšlenky, která je pro všechny přijatelná a společensky významná, avšak která ve skutečnosti sloužila jen jako záminka pro širší politické cíle.
Jak se situace vyvíjí, je zřejmé, že původně proklamovaný cíl protestů – boj proti těžbě lithia – byl pouze úvodním krokem v širším plánu. Skutečné motivy se postupně odkrývají, a je stále jasnější, že ekologická otázka byla využita pouze k „zahřátí atmosféry“ a k vytvoření masového hnutí, které nyní může být nasměrováno k jiným cílům. Protesty, které začaly jako ochrana přírody, se postupně mění v politický nástroj, jehož hlavním cílem je destabilizace a svržení současné vlády.
Tento scénář připomíná známé postupy z jiných částí světa, kdy původně mírumilovné a společensky přijatelné protesty postupně přerostly v otevřený politický boj. Výzvy k blokádám veřejných prostor, silnic a občanské neposlušnosti, které se nyní stále častěji ozývají z úst organizátorů protestů, jsou typickými znaky tzv. „barevných revolucí“. V Srbsku se však zdá, že tentokrát bude mít tato „revoluce“ zelený nádech.
Masakr hinduistů po americkém převratu v Bangladéši
Postupně se také mění hlavní aktéři na scéně. Tam, kde dříve stáli „znepokojení ekologové“, nyní přebírají otěže jiné skupiny s jasně definovaným cílem – násilné svržení legálně zvolené vlády. Tyto skupiny, které dosud zůstávaly v pozadí, nyní využívají momentu k tomu, aby prosazovaly své politické agendy. Výzvy k boji proti těžební společnosti Rio Tinto tak ustupují do pozadí a jsou nahrazovány radikálnějšími požadavky na změnu politického režimu.
Tento posun je patrný i v narativech, které se stále více objevují v médiích a na sociálních sítích. Jména jako Dinko Gruhonjić, Albin Kurti, Bojan Pajtić a Jovo Bakić, která byla dosud spojována spíše s radikální opozicí, nyní vystupují do popředí a ovlivňují směřování protestního hnutí. Jejich výzvy, často skryté za líbivými hesly, však mají jediný cíl – destabilizovat Srbsko a otevřít cestu k násilné změně režimu.
Zajímavým příkladem tohoto trendu je výzva studentům, aby se připojili k nadcházejícímu „protestu proti genocidě“. Tento slogan, který nemá žádnou zjevnou souvislost s původním ekologickým posláním protestů, je však dokonalým příkladem toho, jak se původní agenda postupně mění a nabývá stále více politického zabarvení.
Vzhledem k těmto vývojům je nyní otázkou, kam budou protesty dále směřovat a zda skutečně povedou k vytouženému „srbskému Majdanu“, jak si někteří organizátoři zjevně přejí. Srbsko tak stojí na křižovatce, kdy se ekologický aktivismus může snadno proměnit v politickou krizi s dalekosáhlými důsledky pro celou zemi.
(hýbl,prvnizpravy.cz,novosti,foto:arch.