Program SL - II. Pohled do budoucna
II. Pohled do budoucna
11. Nejen sudetští Němci, nýbrž i německý národ ve svém celku se nikdy nesmíří s vyhnáním sudetských Němců z jejich staleté vlasti. Stejně lak se nesmíří s tím, že českému národu byla odepřena svoboda a nezávislost. Volání po spravedlnosti a sebeurčení pro všechny a po „revizionizmu pro svobodu" nebude nikdy více umlčeno.
12. V souladu s Chartou vyhnanců odmítáme jakékoli myšlenky na pomstu a odvetu. Neuznáváme žádnou kolektivní vinu českého národa za naše vyhnání a posuzujeme všechny osoby podle toho, co si dnes myslí o vyhnání a o co se dnes zasazují. Výtku revanšismu můžeme proto s dobrým svědomím odmítnout, avšak nezřekneme se obnovení porušeného práva a zadostiučinění za škody způsobené vyhnáním.
13. Od spolkové vlády očekáváme, že nikdy nepřijme vyhnání a vyvlastnění více než 3 milionů německých státních občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a že naopak bude jejich práva v každém směru účinně zastupovat. To platí též v případě navázání diplomatických styků s Československem.
14. Naše politické úsilí se zakládá na právu na vlast a na právu na sebeurčení národů v rámci evropské integrace, a sice nezávisle na sporné mnichovské dohodě z r. 1938.
15. Přihlašujeme se taktéž k přirozenoprávnímu nároku každého člověka na nerušené usazení ve svém právoplatném bydlišti, jakož i k právu národů a etnických, rasových a náboženských skupin na narušené usazeni ve svých zděděných osídlených oblastech (právo na vlast). V našem případě tím rozumíme právo sudetoněmecké skupiny na návrat do své vlasti a na nerušený život právě zde v souladu s právem sebeurčení. Poměry v Evropě - také mezi Spolkovou republikou Německo a Československem - mohou být považovány za normalizované teprve tehdy, až bude toto právo uskutečněno.
16. Hlásíme se k právu sebeurčení jako právu národů a národních skupin určovat si svobodně svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní status. O osudu sudetských Němců a jejich území může být totiž rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem.
17. Máme upřímné přání poskytnout řešením sudetské otázky příspěvek k míru mezi národy, považujeme za evropský úkol překonat německo-český rozpor, který vznikl z nacionalismu 19. století, a nahradit jej vztahem dobrého přátelství. Proto považujeme takové řešení jako nejlepší, k němuž mohou oba národy svobodně dát souhlas.
18. Ve zvláštních zeměpisných podmínkách česko-moravsko-slezského prostoru ponechává zásada sebeurčení národů různá státní a mezinárodněprávní řešení. Řešení, odpovídající právu sebeurčeni národů, je však neslučitelné s pokusem začlenit Němce a Slováky do centralistického českého státu, v němž jim bude přiznáno menšinové postaveni („čechoslovakismus").
19. Též nelze dopředu vyloučit státoprávní společenství s českým a slovenským národem, pokud toto společenství bude založeno na základě stejně oprávněného, svobodného partnerství, jež spočívá na projevu svobodné vůle účastníků a je garantováno společenstvím svobodných národů Evropy.
20. Budoucí vztah mezi sudetskými Němci, Čechy a Slováky může uspokojivě vzniknout pouze v rámci společné evropské integrace. To předpokládá v dlouhé době smíření mezi německým národem a jeho východními sousedy.
Dokumente zür Sudetendeutsche Frage 1916-1967, ed. E. NITTNER, Mnichov 1967, dok. č. 279.Krajanské organizace sudetských Němců v SRN, Praha, Ústav mezinárodních vztahů 1998, s. 170-172.„20 bodů" poté schválila i Sudetoněmecká rada.
Poznámka ČNL - Je pravděpodobné, že uvedený program SL již neplatí. a to v souvislosti ze změnou stanov SL. Snaha o tuto změnu začala již v r. 2014, úspěšná však byla až o několik let později. Zatímco o změnách stanov SL se mluvilo několik roků, než byly uznány, o tomto programu, jeho změnách či dokonce zneplatnění jsme informace nezachatili.. -red.
