Probuzení, Marek Řezanka
Probuzení
Marek Řezanka
Ve spánku přišla
malá noční můra
zdál se mi svět, kde vše je naruby
kde na jediné že je kladen důraz:
Na pokrytectví, co vše zahubí
Bylo to strašné – kdosi silně dupe
Viděl jsem jasně, jak že vyrobí
ve školách z chytrých dětí zcela tupé
a jak je z kulek součást výzdoby
Jedna a jedna dávno jsou prý tři sta
dokonce je to součást osnovy
Kdo řekne „dvojku“, ať se rovnou chystá
na proces, jenž mu víru obnoví
Udatnost jako zbabělost se trestá
pravdomluvné vždy ze lží osočí
na místo činů vládnou velká gesta
a sliby dávno páchnou po moči
Svobodná vůle? Mozek střeží čipy
Umění? Jen to, co nic neříká
Nemyslet, neznat – tohle vše vám vštípí
Jediné zbýt má: Díra veliká
Necítit. Ctít jen pin kód svého čísla
které vám s prvním vzdechem vyrazí
Pak už vás mohou bez problémů vyslat
s razítkem a též všemi výkazy
O právech denně řeči mnohé vedou
Kdo se však svého práva dovolá?
Rodina nemá vůbec žádné krédo
místo ní vznikla „První kontrola“
Bezcitní lidé, kteří děti zlomí
až se z nich všechna radost vypaří
Byť bylo hrozně blízko do pohromy
každý má „Světlý zítřek“ v diáři
Každý má léky, aby nebyl zdravý
doktoři v tom snu totiž neléčí
závislost už vám do žil jehlou vpraví
se slovy: „Teď jste vskutku v bezpečí“
Budím se hrůzou, celý nevyspalý
hlavně, že úzkost rázem pomine
Všude je tma – jen cosi bliká v dáli:
Seznam všech vět, jež budou povinné…