Prezident Edvard Beneš v období pomnichovském
Prezident Edvard Beneš v období pomnichovském
Pročítáme-li tehdejší i pozdější český tisk, zjišťujeme, že některé články se hemží i hrubými útoky, zcela však nezaslouženými, proti prezidentu Benešovi. Byl to zbabělec, měl plán a aeroplán, vykrad banku, sebral Hanku a s miliony v kapse utekli. Fašizující novináři se předháněli, z jejich slov tekla špína a podlost. Dokonce i v současnosti se s podobnými tvrzeními, jež otravují myšlení mysl čtenářů můžeme setkat. Není jich málo.
Jaká však je skutečnost? Jen ve zkratce. Kdybychom šli do války s Hitlerem, jak asi bychom dopadli? Vždyť i část henleinovců snila o tom, že válka s ČSR uvolní pro Němce sídelní území Čechů, kteří budou zčásti vyvražděni. Se zbylými by Němci zacházeli jako s poraženými. Jak asi? V Polsku, které se ve válce postavilo Německu se zbraní v ruce, došlo k vyvražďování lidí, k jejich násilným deportacím. Něco podobného by čekalo i nás.
Ještě při rozhodování o vstupu do války s Německem, bylo nutné si uvědomit několik skutečností. Do války bychom vstoupili sami, Anglie a Francie, naši spojenci, by nás považovali za rušitele míru a zcela jistě by nás nepodpořili, právě naopak. Dalším smluvním spojencem byl Sovětský svaz. Jeho vojska by však nám nemohla poskytnout podporu, poněvadž Polsko i Rumunsko odmítlo propustit sovětské jednotky přes své území. A i kdyby se k nám dostaly sovětská letadla, což by pro značnou část Evropy dosvědčovalo, že jsme se stali sovětskou nepotopitelnou letadlovou lodí, a tak by se tehdejší značná část Evropy, zejména Poláci a Maďaři, postavila proti nám. I tato válka by pro nás skončila strašnou porážkou.
Též celková situace našeho zázemí varovala před válkou. Naše hraniční opevnění nebylo hotové, části našich hranic byly bez tohoto zabezpečení. V týlu našich pevností bylo přes 3 miliony Němců, velká většina z nich byla znacizována. Měli zbraně a přepadali naše ozbrojené složky ještě před Mnichovem. Vládnoucí agrárníci v čele s R. Beranem otevřeně mluvili o tom, že je nutné vytvořit pro henleinovce podmínky, aby mohli vstoupit do vlády a účastnit se na vládě. Agrárnické ministerstvo vnitra ještě před boji s freikorpsem upravilo podmínky při střetu s německými útočníky tak, že naši lidé byli silně znevýhodněni. Nesměli např. střílet směrem na hranice, aby některá kulka nepronikla na německou stranu, směli použít zbraň jen za určitých pro nás nevýhodných podmínek. O luďácích je zbytečné mluvit. Československo byl pro ně macechou, jíž se hodlali zbavit.
Jak by pro nás za takových podmínek mohla dopadnou válka s Německem? Strašlivým masakrem našich lidí, silným zničením části našich měst německými letadly a prohrou.
Jsme přesvědčeni, že pan prezident E. Beneš jednal správně. Nevedl národ do zničující války, ale vyzýval naše vojáky, generály, politiky, že je nutné se připravovat na válku, která během několika měsíců přijde. Bude to válka, jež zachvátí Evropu a my v ní budeme bojovat proti Němcům a jejich spojencům. Jeho předpověď se naplnila. Německo prohrálo, Československá republika byla obnovena. I za cenu života 360 tisíc našich lidí. Válečná daň lidstva za druhou světovou válku byla strašlivá.
Dr. O. Tuleškov