České národní listy

Přerůstání demokracie politické

jsme-li přesvědčeni o reálnosti naší demokracie, jejíž principy jsou zakotveny nejen v ústavě, ale jsou také běžně žity a plně respektovány v politické praxi, pak můžeme uvažovat i o dalším prohlubování a růstu.

Proto hned na začátku si položme otázku, zda se nacházíme v této situaci? Po pravdě musíme odpovědět, že nikoliv. Prvořadým našim úkolem je tedy odstranit všechny nedostatky naší současné demokracie, jíž můžeme charakterizovat, bohužel, jako demokracii omezenou.  Nebudeme se zabývat dále problémy ústavně-právními, ani otázkami týkající se Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Zaměřme se pouze na Čl. 2 (odst.2)  Ústavy ČR: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Tehdejší ústavodárci stanovili, že ústava nabývá účinnost dnem 1. ledna 1993. Od té doby uběhla asi třetina století, ale přesto řádný ústavní zákon o referendu dosud nemáme. A to považujeme za hrubý nedostatek, který by měl současný parlament v dohledné době odstranit.  Proč je přijetí ústavního zákona o referendu tak naléhavé? Dnes máme určité celospolečenské otázky, jako např. zavedení povinné vojenské služby, zvyšování výdajů na obranu republiky, poskytování pomoci Ukrajině, militarizace životy otázky životného prostředí, migranti, omezování svobody projevu, šíření informací a jejich přijímání, katastrofální porodnost, růst bezdomovectví, chudoby, k nimž by se lid mohl nejen vyjádřit, ale také rozhodnout o jejich řešení. A právě to je jedna z cest vedoucí k plnosti politické demokracie. Vedle referenda celostátního budou zřejmě i referenda lokální, vedle referend imperativních, může ústavní zákon zakotvit i referenda konzultativní. Ústavní zákon o referendu v současnosti může však skutečně stanovit, kdy lid svou  státní moc vykonává přímo. Jde tedy o určité omezení, které by časem mělo zaniknout

Co by mělo po plném zdokonalení politické demokracie následovat? Podle pana prezidenta Tomáše G. Masaryka a prezidenta Edvarda Beneše by politická demokracie měla postupně přerůstat do oblasti hospodářské a sociální.

Dnes máme na programu především zdokonalení demokracie politické. Situaci však zásadně silně komplikuje pokračující dělení na bohaté, jejichž podíl na celkovém světovém koláči roste, přestože jejich počet se snižuje, a na chudé, jichž je stále více, přičemž jejich podíl na celkovém bohatství se snižuje. Vše probíhá v podmínkách neustálého růstu produktivity práce, která by však měla vést ke snižování pracovní doby při zachování platových podmínek, ke snižování sociálních rozdílů, nikoliv růstem nezaměstnanosti a bezdomovectvím.

Představy o tom, že 5 či 7 miliard lidí je již dnes nadbytečných, že sociální a hospodářské problémy by měla vyřešit válka, či války, jsou nebezpečím pro svět, který by jim měl více čelit. Militaristé dnes mocně dují do rozehřívajících se válečných ohňů, ať již mají formu konvenčních lokálních válek či možných jaderných. Svět je ohrožen a my všichni s ním. Braňme se, zvítězíme!

Dr. O. Tuleškov