Přejeme všem lidem dobré vůle hezké Velikonoce
Velikonoce bez tradic?
Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Hod Boží, Velikonoční pondělí... ta slova znějí jak vzácná zaklínadla, poselství z dávna věků – i z dob našeho dětství.
Vítání jara. Vítr povívá již povyrostlou zelenou travou a mává stonky žlutě kvetoucích petrklíčů.
Za kamny se hřejí v ošatkách kuřátka, housátka, kachňátka.
„Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi,“ prozpěvují děti s Moranou u potoka. A ze síně se ozývají hlasy koledníků. Od Božího rána se scházejí z široka daleka a babička vaří ve velikém hrnci již bůhvíkolikátou kopu vajec ve slupkách z cibule. „Hody, Hody do Provody. Koleda, koleda, tetičko... a Máte mi to vajíčko dát.“ Vejce a mazance a vrbové proutí na pomlázky. Ohlas ještě z dob předkřesťanských.
Dodnes „královničky“ zpívají „Neseme, neseme májíček, uťal ho uťal ho Janíček. Pěkně zelený, květy zdobený, náš stromeček.“ A pak přijde obraz Kristova utrpení a závěrečného vítězství. Vzkříšení. Vítězství života nad smrtí. O tom všem vyprávějí velikonoční tradice.
Dostala jsem teď pozvánku na novodobý velikonoční pobyt. Wellness, relaxace a zábava. Talkshow, skupina Queen, písně jako We Are Champions, Ubytování a gastronomie na úrovni. Organic spa.
Hydrojet. Ale kam se poděly naše velikonoce?
