Práva jen pro německé menšiny? A co Lužičtí Srbové?
Práva jen pro německé menšiny? A co Lužičtí Srbové?
„Sudetoněmecký landsmanšaft prohlašuje svým programovým prohlášením ze dne 28. února 2015 (SdZ 10/2015), že potlačování, diskriminaci, vyhánění, „etnické čistky“ a ničení kulturního dědictví etnických, náboženských nebo sociálních menšin je třeba zakázat po celém světě a zaručit univerzální lidská a základní práva, jakož i práva všech národů a národnostních skupin na vlast a sebeurčení.“ Z článku Národnostní skupiny jako stavební bloky Evropy, Sudetendeutsche Zeitung, 10.11.2017, str. 1, bez autora a značky, přeložil Ing. P. Rejf, CSc.)
Tzv. Sudetoněmecký landsmanšaft se již v únoru 2015 svým programovým prohlášením vydal na cestu boje za práva národnostních menšin. Jak obdivuhodné, příkladné! Pokud srovnáme krásná slova SL a realitou, zapláčeme.
Lužičtí Srbové žijí na svém území již asi od 5. či 6 století. Němci je porazili a ujali se vlády nad Lužickými Srby v Lužici sami. Germanizace Lužičanů probíhala patnáct století, byl zde však asi třistaletý úsek, kdy Lužice patřila k zemím Koruny české. Jaká je situace dnes. Z velkého a mnohapočetného národa zbývá v současnosti pouhých 50-60 tisíc Lužických Srbů. Jsou v situaci, kdy jsou na svém původním vlastním území považováni za pouhou národnostní menšinu. Bojují o svou existenci, o svůj jazyk, školy, kulturu. Odpovídají vytrvale na snahy o další potlačování, diskriminaci. Prosíme, přečtete si o následně vyvěšenou petici.
Zajímejme se o Lužické Srby, pišme o nich. Dejme jim na vědomí, že jsme s nimi solidární!
J. Kovář
