Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povstání henleinovských ordnerů v září 1938 na Sokolovsku V

17. 8. 2019

Německý antifašista, Jiří John, vypráví.

 

Vzpoura

V pondělí 12. září 1938 večer mluvil na závěr norimberského sjezdu NSDAP Adolf Hitler. Čekala se závažná rozhodnutí a rozhlasové přijímače celého Chebska byly vyladěny na Norimberk.

„Sudetští Němci nejsou sami. Mohu zástupcům demokracií prohlásit, že nám postoj československé vlády není lhostejný a že, když si tito trpící lidé (sudetští Němci) sami nemohou pomoci, poskytneme jim pomoc my … Už ve své řeči 20. února jsem zřetelně vysvětlil, že říše nestrpí další utlačování těchto tří a půl milionu Němců. Prosím zahraniční státníky, aby vzali na vědomí, že to není fráze,“ vyhrožoval Hitler.

Svou řečí podnítil Hitler v pohraničí povstání, které snad nejtížeji postihlo Falknovsko (Sokolovsko), kde během 13. září došlo k vyvraždění četnických stanic v Habartově, Krajkové a na Bublavě.

Své pokračování měl henleinovský puč v Chebu, a to 14. září. Během dne hlásili pozorovatelé, že k hotelu Viktoria, v němž byl umístěn sekretariát Sudetoněmecké strany, přijíždí nápadné množství aut. Protože vzniklo podezření, že tam henleinovci shromažďují zbraně, požádalo chebské policejní ředitelství Prahu o povolení k prohlídce.

K večeru zahájil policejní oddíl, doprovázený dvěma obrněnými auty, akci. Na výzvu k otevření odpověděli ordneři palbou ze sousedního hotelu Welzel. Policisté palbu opětovali. Přidala se i obě obrněná auta. Padala omítka, na ulici se sypala okna. K nádraží vyběhl policejní strážník Jan Klenner. Byl zasažen dávkou z henleinovského kulometu. Zastřeleni byli i železničáři Emanuel Bláha a Václav Tejček, kteří se pokoušeli těžce zraněného Klennera odnést.

Před 20. hodinou přijalo ministerstvo železnic v krátkých intervalech tři depeše: „Strana SdP přepadla město. Policie se brání. Potřebujeme vojenskou pomoc..“ – „Střílí se tu z kulometů. Jsme všichni ohroženi. Depeše brát nemůžeme.“ – „Jsme potmě. Nad hlavami nám létají kulky. Potřebujeme nutně vojenskou posilu.“Teprve po osmé hodině střelba ustala. Policisté vnikli do sekretariátu, ale našli tu jen jednoho zaměstnance SdP a skladiště zbraní a munice. Ostatní pučisté uprchli. Na prostranství před nádražím leželo šest mrtvých: Klennner, Bláha, Tejček, dva němečtí manželé a řidič deníku Egerer Zeitung.

Vláda konečně rozhodla SdP rozpustit a na Konrada Henleina vydat zatykač.

Státní policejní úřad v Aši hlásil ministerstvu vnitra: „Henlein je v Bavorsku. Odtud vydal proklamaci k sudetoněmeckému lidu: Chceme domů do říše. Bůh žehnej našemu spravedlivému boji!“…

 

Ústup od hranic

Nad českým pohraničím už visel Damoklův meč. 21. září hlásila Československá tisková kancelář: „ O 1,30 hodin přepadla tlupa neznámých mužů celnici na Selbské třídě v Aši střelbou z automatických zbraní a hodila na ni dva ruční granáty. Dva celníci ustoupili do sousední budovy k družstvu Stráže obrany státu, protože celnice stojí bezprostředně v blízkosti hranic. Po obnovení klidu asi za dvě hodiny se celníci vrátili do svého úřadu.

Před 4. hodinou ranní byla přepadena celní stanice ve Wiesu, okres Cheb. Útočníci se pokusili celnici obklíčit a přerušili telefonní spojení s Chebem. Po přestřelce, která trvala 30 minut, se útočníci vzdálili. Na naší straně byl zraněn vojín Buley. Podle stop také útočníci, kterých bylo asi 50, měli raněného.“

 

Házlov

21. září 1938 přijala československá vláda „přinucena okolnostmi a ustupujíc neobyčejně naléhavým domluvám francouzské a britské vlády s pocity bolesti francouzské a britské návrhy …“

Toho dne zahájil sudetoněmecký freikorps útok na ašský výběžek a obsadil jej až po Házlov. V okupovaném území přikročili nacisté ihned k zatýkání komunistických a sociálně demokratických předáků. 22. září bylo v Házlově a okolí zatčeno 45 osob. Zatčení byli převezeni do Aše, kde je gestapo podrobilo krutým výslechům.

Na házlovském náměstíčku poblíž silnice k Aši jsou na pomníku uvedena jména 14 antifašistů, obětí fašistické zvůle. Z nich Adolf Hermann zemřel v roce 1940 v Mauthausenu, MUDr. Karl Terner s manželkou zahynuli v plynových komorách v Osvětimi, Jan Schlisker zemřel v roce 1944 v Dachau, Adolf Kaim pracoval ve výzvědné službě SSSR a po zatčení byl v roce 1944 popraven v Oranienburgu, Gustav Schneider padl jako příslušník Rudé armády v lednu 1945 u Moravské Třebové.

Na pomníku je uvedeno i jméno dozorce finanční stráže Rudolfa Josieka. Řada házlovských antifašistů odešla emigrace.

 

Horní Lomany

Po vyklizení ašského výběžku musely jednotky Stráže obrany státu, pokud její příslušníci nebyli odvlečeni do říše, ustoupit k Horním Lomanům  u Františkových Lázní. Tam se stáhli i četníci a finančníci z Vojanova. Na křižovatce silnic od Aše a Vojanova vybudovali silniční záseky.

V noci z 27. na 28. září měl službu u zátaras dozorce finanční stráže Rudolf Josiek. Od Házlova se blížila motorka. Přijíždějící volali německy: Nicht schiesen! V domnění, že jde o spojku od Házlova, vyšel jim Josiek vstříc. Byl ale odzbrojen a vlastní puškou zastřelen. V odvetu zaútočila příští den jednotka SOS za podpory tanku na postavení sudetoněmeckého freikorpsu v nedalekém kaolínovém lomu, odkud nacisty vyhnala. Pří výpadu padli dva příslušníci freikorpsu. Pozice u Horních Loman byla pak hájena až do rozkazu k opuštění hranic.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář