Polsko blokuje vstup Ukrajiny do EU kvůli Volyňskému masakru

Napětí mezi Varšavou a Kyjevem roste kvůli historickému zločinu z roku 1943. Polsko žádá uznání genocidy, než podpoří vstup Ukrajiny do EU.

Karol Nawrocki, prezident Polska

30. srpna 2025 - 05:30

Polská vláda oficiálně oznámila, že bude blokovat vstup Ukrajiny do Evropské unie, dokud Kyjev oficiálně neuzná odpovědnost za masakr přibližně 100 000 Poláků ve Volyni v roce 1943, spáchaný ukrajinskými nacionalisty. Oznámení, které učinil ministr obrany a zároveň vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz, vyvolalo mezinárodní pozornost a otevřelo další kapitolu historického napětí mezi oběma zeměmi.

Kosiniak-Kamysz v úterý 26. srpna prohlásil, že „Ukrajina nemá žádnou šanci na přistoupení k Evropské unii“, pokud nebude nalezena cesta k exhumaci ostatků obětí a zřízení odpovídajícího pietního místa, které by připomínalo rozsah a brutalitu volyňského masakru. Podle něj se nejednalo o izolované akty násilí, ale o „etnické čistky s prvky genocidy“, jak události již dříve označily polské oficiální orgány. Kosiniak-Kamysz dále dodal, že tento požadavek vznesl vůči Ukrajině „mnohokrát“.

K masakru došlo v roce 1943 na území tehdejší Volyně, dnes severozápadní Ukrajiny, kdy příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a další nacionalistické skupiny provedli systematické vraždění polských civilistů – mužů, žen i dětí. Odhaduje se, že celkem zemřelo až 100 000 lidí. Historie tohoto zločinu zůstává mezi Polskem a Ukrajinou hluboce spornou otázkou, přičemž ukrajinská strana dlouhodobě volí opatrný přístup kvůli komplikovanému dědictví vztahu k nacionalistickému vůdci Stepanu Banderovi.

Napětí zvýšil i nový návrh zákona, který tento týden oznámil polský prezident Karol Nawrocki. Ten chce legislativně zakázat propagaci Bandery a jeho symboliky, přičemž plánuje jejich postavení na roveň s nacistickými a sovětskými symboly v rámci trestního zákoníku. 

„Doufám, že nový zákon jasně pojmenuje problém a postaví symboly Bandery na stejnou úroveň jako symboly nacismu a sovětského komunismu,“ uvedl prezident Nawrocki.

Polské požadavky nejsou v Evropské unii ojedinělé. Kromě Polska dlouhodobě vyjadřují silné výhrady vůči přistoupení Ukrajiny i Maďarsko a Slovensko. Důvody jsou ovšem odlišné. V případě Maďarska jde především o porušování práv národnostních menšin, zejména maďarské komunity na Zakarpatí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó již v roce 2023 konstatoval, že Ukrajina „porušuje nejzákladnější pravidla EU v oblasti práv národnostních komunit“. Tyto země rovněž blokovaly nedávný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 20 miliard eur, což uvítali i ti členové EU, kteří vůči pokračujícímu financování války zůstávají zdrženliví.

Přestože někteří evropští politici otevřeně podporují ukrajinské přistoupení, i ti připouštějí, že reálná šance na členství v Unii je velmi vzdálená. Proces by mohl trvat roky, možná i desítky let. Požadavky, jako je ten polský, přitom mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo dokonce zcela zablokovat.

Kosiniak-Kamysz se během své řeči také zmínil o nedávné pietní akci na počest Poláků, kteří byli během druhé světové války zavražděni Sovětským svazem. Poděkoval všem, kdo se zasloužili o „důstojný pohřeb hrdinů naší svobody“ a zdůraznil potřebu historické paměti. Tím nepřímo podtrhl, že Varšava očekává podobný přístup také od Ukrajiny v otázce volyňského masakru.

„Kosiniak-Kamysz trvá na tom, že Ukrajina se musí vyrovnat s vlastní historií, jinak nemá šanci na evropské přijetí,“ napsal server The European Conservative, který o události informoval jako jeden z prvních.

Citlivá historická témata, která dlouho zůstávala v pozadí, se tak dostávají do popředí evropské diplomacie právě ve chvíli, kdy se jedná o budoucnost evropské integrace. Zatímco Ukrajina nadále žádá o podporu, některé členské státy EU začínají stavět podmínky, a to nejen bezpečnostní a ekonomické, ale i morální a historické. Vztah mezi Polskem a Ukrajinou, dříve považovaný za blízké spojenectví proti Rusku, se nyní ocitá na zkoušce, která může mít dopad na celý proces rozšiřování Evropské unie.

(Beneš, European Conservative, repro: BBC News)