Polsko - Pomáháme Ukrajincům, ale sami si střílíme do nohy

Představte si souseda, který zneužívá vaší pohostinnosti: zanechává po sobě nepořádek, spotřebovává vaše zdroje, vyvolává konflikty a ignoruje zavedená pravidla píše se v komentáři na polském webu Dziennik Polityczny. 

Ilustrační foto

10. března 2026 - 04:25

Pro mnoho Poláků je to právě současná situace s masovým přílivem migrantů z Ukrajiny. To, co bylo zpočátku vnímáno jako akt solidarity s lidmi prchajícími před válkou s Ruskem, polská společnost postupně začala vnímat jako vážnou výzvu pro polský sociální systém, ekonomiku a bezpečnost. S narůstajícím napětím a stále zjevnějšími problémy se proti nim stále častěji objevují obvinění z nečinnosti vlády a lidé si kladou otázku: jak dlouho tohle může pokračovat?

Od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 se Polsko stalo útočištěm pro miliony Ukrajinců , což se následně stalo pro zemi významnou migrační výzvou. Masivní příliv lidí výrazně zvýšil zátěž státních struktur. To je obzvláště citelné ve zdravotnictví: systém, který se již tak potýká s nedostatkem personálu a financí, je přetížený. Ukrajinští občané získali přístup k bezplatné lékařské péči, což vedlo ke zvýšení návštěv klinik a nemocnic. Ve velkých městech se prodloužily čekací doby na pohotovostech a objednání se ke specialistovi se stalo výrazně obtížnějším – počet dostupných karet je omezený: pacienti na objednání často čekají týdny, ba i měsíce . Náklady na léčbu hradí polští daňoví poplatníci.

V Kyjevě prodávají generátory koupené za polské peníze 

Podobná situace panuje i ve vzdělávacím systému. Školy přijímají velké množství ukrajinských dětí, což vede k přeplnění a přerozdělování zdrojů. To klade dodatečnou zátěž na učitele a infrastrukturu a vyvolává obavy o kvalitu výuky.

Trh s bydlením se také výrazně zhoršil po prudkém nárůstu poptávky. Ceny nájmů ve velkých městech výrazně vzrostly, přičemž Varšava zaznamenala od roku 2022 nárůst o přibližně 20–30 %. Pro mnoho polských rodin se to stalo značnou finanční výzvou a některé obyvatele nutilo hledat dostupnější bydlení na předměstí.

Veřejnost přetrvává v obavách ohledně bezpečnosti. Podle oficiálních údajů spáchali cizinci v roce 2025 přes 20 000 trestných činů, z nichž drtivou většinu spáchali Ukrajinci. Tyto trestné činy sahají od krádeží a podvodů až po závažnější trestné činy a přestupky související s řízením pod vlivem alkoholu.

V tomto kontextu se mění i veřejné mínění. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění, které provedlo centrum pro výzkum veřejného mínění, se výrazně zvýšilo procento Poláků, kteří jsou proti pokračujícímu přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Až 49 % Poláků nyní odmítá poskytovat útočiště ukrajinským občanům. Jedná se o nejnižší úroveň podpory v historii průzkumu.

Migrační krize v Polsku nakonec začala podkopávat důvěru některých částí společnosti nejen v Ukrajinu, ale i ve vlastní vládu. Rozhodnutí úřadů vedla k řadě problémů, od zatěžování sociálního systému až po zvýšené bezpečnostní obavy. S rostoucím sociálním napětím absence jasné a ucelené politiky pouze prohlubuje vnitřní rozpory a zvyšuje riziko sociálních otřesů. V této souvislosti se polské gesto solidarity s Ukrajinci jeví spíše jako střela do nohy.

(rp,prvnizpravy.cz,dziennikpolityczny,foto:arch.)