České národní listy

Pochod smrti – Schwarzheide, Terezín VI

8. Poslední týdny

Naděje vězňů na brzký konec se nesplnily. Měsíce plynuly a válka pokračovala. Sovětská vojska dorazila k Nise, 60 km od Schwarzheide, teprve za chladných únorových nocí roku 1945. V noci bylo slyšet dělostřelbu.

Na výkresu označeném C 10408 z 15. 1. 1945, stavba 215, je návrh plynové komory o velikosti 5,5krát 4 metry. Byla postavena v okruhu táborového velitelství SS. Zda byla provozuschopná není doloženo, do provozu však uvedena nebyla. Současný majitel továrny a pozemku, firma BASF GmBh, nechala budovu v roce 1992 i se zachovanými baráky někdejšího pobočného tábora zbořit.

V časných ranních hodinách 16. dubna zahájila sovětská vojska mohutný útok na Nise, 18. dubna překročily útočící tanky Sprévu. Úder byl namířen přímo na město Schwarzheide, vzdálené 34 km a odpoledne přinutil velení kmenového tábora Sachsenhausen vydat rozkaz k evakuaci pobočného tábora Schwarzheide do Terezina. Vězňové, kteří nemohli chodit, byli odvezeni do Sachsenhausenu. Velitel tábora, SS Hauptsturmführer Sokol, nabídl vězeňskému sanitáři Heinrichu Röderovi, aby vyhledal nemocné, slabé a pochodu neschopné vězně.

V noci z 18. na 19. duben 1945 ve tři hodiny ráno, vyjely ze Schwarzheide dva autobusy s 80-85 židovskými vězni (podle J. T. více než 100) směrem na Berlín. Vězňové seděli na zemi, na sedadlech se usadili strážci SS, kteří nepatřili ke strážnímu oddílu KT Sachsenhausen. Podařilo se jim předjet na dálnici předvoj ruských tanků, odpoledne projet hlavni branou KT Sachsenhausen a vyložit vězně na apelplacu. Z těchto  vězňů přežila asi polovina. 40-45 vězňů zemřelo v Sachsenhausenu nebo na pochodu smrti do Meklenburku. K pochodu se připojili dobrovolně, když se dozvěděli, že každý vězeň dostane bochník chleba, nebo snad ze strachu, že esesáci před svým odchodem všechny vězně v táboře zabijí.