Pochod smrti – Schwarzheide, Terezin IX
Pochod smrti – Schwarzheide, Terezin IX
Úterý, 1. května.
Velení SS nařídilo popravu polského vězně Blodka. SS Unterscharführer Bleser jej oběsil v drátěné oprátce.
Středa, 2. května
Všude kolem visely vlajky na půl žerdě. Bleskově se rozšířila zvěst, že v novinách byla otištěna černě orámovaná zpráva, že "Vůdce, bojující do posledního dechu, padl na svém bojovém stanovišti v Říšské kanceláři." Esesáci si břitvami uřezávali z uniforem esesácké odznaky. Když to uviděl velitel, nařídil odznaky okamžitě přišit. Provedením rozkazu byl pověřen krejčí Otto Kraus, za odměnu dostal krajíc chleba.
Čtvrtek 3. a pátek 4. května
Dva vězňové zemřeli, jeden byl zastřelen a pohřben ve Velkém Šenově. Po několika dnech bez přídělu jídla rozdali vězňům "polévku" ze shnilých brambor. Všichni vězňové onemocněli průjmem, jenž těm nejoslabenějším způsobil smrt.
Sobota, 5. května
Esesáci vybrali 220 nežidovských vězňů a hnali je směrem na Nový Bor. Sovětská armáda je osvobodila až 10. května nedaleko Skalice u České Lípy. Asi 300 židů naložili ve Varnsdorfu na otevřené nákladní vagony, jež se ve 23 hodin daly do pohybu, projely Rybništěm a pokračovaly dál do Čech.
V pískovně ve Velkém Šenově byli pohřbeni dva židovští vězni.
Situace v neděli 6. května
Sovět$tí vojáci znovu zaútočili v Sasku. Rychle postupovali do Krušných hor s úmyslem uzavřít Němcům únikovou cestu. V 8 hodin ráno dorazil vlak s vězni do České Lípy. Přeplněné otevřené nákladní vagony stály dva dny na odstavné koleji. Nepřetržitě hustě pršelo a vězňové nedostali ten den vůbec nic k jídlu. Na českolipském nádraží bylo 17 mrtvých vězňů vyloženo z vagonů a odvezeno do lesa u obce Sosnová, kde byli zahrabáni do pískové jámy. Vězně, kteří byli jen v bezvědomí, zachránili jejich kamarádi v posledním okamžiku.
Situace v pondělí 7. května
Ve večerních hodinách odjel vězeňský vlak do Litoměřic. Ještě v noci je hnali z nádraží do Terezína. Čtyři mrtvé vězně nesli jejich polomrtví kamarádi. Když došli k celnici za mostem přes Labe, tehdejší protektorátní hranici, esesáčtí strážní se rozutekli. Nečekaně "osvobození" vězni se vlekli tmou po známé cestě podél terezínského ghetta. Cestou potkali nákladní auto Červeného kříže, které naložilo mrtvé a vzalo s sebou několik mužů, kteří již nemohli dál.
Vrátilo se 280 živých židovských vězňů. Z celkového počtu 581 vězňů (342 židů a 239 nežidů) bylo 97 (78 židů a 19 nežidů) zastřeleno nebo zemřelo hladem a vyčerpáním. Ze schwarzheidských bylo v Terezíně osvobozeno 274 židovských a ve Skalici u České Lípy 220 nežidovských vězňů. Jiné odhady uvádějí, že pochod zahájilo přes 600 vězňů, přežilo však pouze 228 židů a 220 nežidů.
Prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc., ČSBS, Historická skupina Schwarzheide