Po roce 1989 jsme byli začleněni k Západu v postavení periférie
Po roce 1989 jsme byli začleněni k Západu v postavení periférie
Ivo Budil fb
Počátek jednadvacátého století probíhá ve znamení přehodnocení dělby práce a moci, kterou vytvořil kapitalistický světový systém v devatenáctém a dvacátém století a jejímž jádrem byla západní Evropa a Spojené státy americké. Vzhledem k ekonomické stagnaci západního světa je takové uspořádání nadále neudržitelné. Nové produktivní a finanční jádro světového systému jednadvacátého století se bude nacházet podél osy Šanghaj – Dubaj, přičemž západní Evropě a Severní Americe bude přisouzena role periferie.
Ve zchudlé a sociálně degradované západní Evropě a Severní Americe bude bezpochyby obnoven třídní boj a revoluční zápasy. Budou nicméně vnímány jako lokální nepokoje v hospodářsky méně důležité části planety. Evropané a Američané budou nuceni se přizpůsobit životnímu stylu zemí „třetího světa“, a to včetně ztráty prestiže, které se doposud těšili. Česká republika se nalézá na rozcestí. Po roce 1989 jsme byli začleněni k Západu v postavení periférie. To je maximum možného. Nic jiného nemůžeme od lidí, kteří nás v minulosti buď vykořisťovali, nebo obětovali, očekávat. Zkusme prolomit tento bludný kruh závislosti. Směřujme do BRICS, společenství, které se neustále rozrůstá. Nebojme se. Nezmizí naše kultura, tradice, umění, hudba, svoboda, úcta k životu nebo demokracie. Nikdo v zemích BRICS nás o ně nechce připravit. To, co můžeme získat, je rozvoj našich produktivních sil, intelektu, průmyslu a vynalézavosti, kterých bude při industrializaci a modernizaci globálního Jihu zapotřebí.