Jdi na obsah Jdi na menu
 


Píseň rebelova - Marek Řezanka

13. 12. 2024

Píseň rebelova

Marek Řezanka

 

Rebel se neklaní,

rebel i o tom píše,

že mlčí vzdělaní,

když blbci sedí výše.

Když ctní jsou trestáni,

pak nemůže jít tiše.

 

Rebel si nezvyká

že stojí v řadě v kázni.

Když tma je veliká,

jeho hlas jasně zazní.

Když mizí etika,

přichází s mravní lázní.

 

Rebel se nechoulí

před pány do klubíčka.

Nežije bez boulí,

ať jiný hlavu hýčká.

Vždy křičí, vedou-li

tmou na popravu býčka.

 

Rebel se neschová,

když ránu střídá rána,

když pěst je plechová,

když je jen jedna strana.

Slušně se nechová,

když hra je nakázána.

 

Rebel se neprosí

o trapné milodary,

když zem je bez rosy,

a čeká na lektvary.

Nový plášť nenosí,

on obléká ten starý.

 

Když řeč je povinná,

pak radši zavře ústa.

Když praská sklovina

a jazyk s patrem srůstá,

on slovem protíná

své cíle podle gusta.

 

Rebel se neplazí,

byť ví, co stojí chůze.

Neuhne před srázy,

ač ho to děsí tuze.

Své paty nesrazí,

byť žije bez iluze.

 

Rebel se nevzdává,

byť ho to síly stálo.

Je zima lezavá?

Pak topí – aspoň málo.

Nechce žít bez práva,

tak píše, co se stalo.

 

Rebel lež nehájí,

a nic též nepředstírá,

i když se nenají,

i když je v botě díra.

Cpou lež mu – nechá ji,

a rozum podepírá.

 

Rebela nekoupí,

byť chce ho kamarila.

On před ni přestoupí,

ať sní, co navařila.

Tam kdesi před sloupy

zní píseň Karla Kryla…

 

 

Milí čtenáři,

 

 ještě jednou si vám dovolím připomenout své čtení ze sbírky Temný květ, a to v pondělí 16. 12. od 18:00 v hotelu Anette, Svornosti 812/28 na Praze 5. Registrovat se můžete zde: https://svatoplukzs.cz/akce/prut-kultura/.

 

 A dovolím si tu vyjádřit jedno své předvánoční přání. Chceme-li naši společnost obrodit, a to jak po stránce ekonomické, tak i politické, vzdělanostní, kulturní – a rozhodně hodnotové, potřebujeme se v prvé řadě zbavit disfunkčních dogmat a patolízalského podřízeného přístupu k okolnímu světu a sobě samým. Přejme si společnost neuniformní, názorově pestrou, vzdělanou a schopnou utvářet si své postoje, a nepřejímat je z mainstreamových amplionů. Společnost, jež dokáže vzdorovat pokrytectví, falši, rezignaci, lhostejnosti, apatii a poslušnosti. Poslušnost se cení u dětí v mateřské školce, ne u dospělé populace. Buďme organismem zdravým, pulsujícím, nikoli skomírajícím, odsouzeným k zániku.