Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pentagon - jak NATO „rozdrtí“ Rusko ve třetí světové válce

13. 6. 2021

Pentagon - jak NATO „rozdrtí“ Rusko ve třetí světové válce

13. 6. 2021 Janinna  

Pentagon vytvořil scénář vedení třetí světové války za pomoci NATO. 

Brigádní generál Jacqueline Brownová, ředitelka komunikací a kybernetických operací indicko-tichomořského velení ozbrojených sil USA, hovořila o podrobnostech plánu prostřednictvím webináře.

V případě možné války s Ruskem, USA a jejich spojenci v NATO bez problémů „rozdrtí“ Moskvu. K provedení takového scénáře bude muset Severoatlantická aliance využít celý arzenál možností.

Podle odborníka Krise Osborna v článku pro The National Interest se Pentagon pokusí využít celý arzenál schopností Severoatlantické aliance. Podle něj bude americké ministerstvo obrany muset navázat komunikaci nejen mezi veliteli a vojenským personálem, ale také mezi celými bojovými platformami.

Časopis National Interest začíná popisovat scénář porážky Ruska malými bojovými epizodami, ke kterým by hypoteticky mohlo dojít během takového ozbrojeného konfliktu. 

Pokud například polská letadla spatří ruské válečné lodě v Baltském moři, musí poslat souřadnice americkému torpédoborci.  Ten vyrazí vstříc nepříteli a zaútočí na něj protilodními střelami. 

To je taktika, kterou podle Osborna zvažuje Pentagon spolu se svými západními spojenci.

Je možné, že stejná polská F-35 interaguje s dánskými a norskými F-35 a ovládá pokročilé UAV, z nichž jeden detekuje ruské systémy protivzdušné obrany poblíž ukrajinských hranic. Podle publikace budou spojenecké F-35, propojené společným datovým kanálem, schopné rychle odesílat údaje o určení cíle jednotkám a formacím pozemních sil USA, které jsou vybaveny přesnými zbraněmi dlouhého dosahu.

Toto je přesně scénář války, který nyní předpokládá a realizuje Pentagon a jeho spojenci v NATO.

Hlavním problémem, který se američtí stratégové snaží vyřešit, je synchronizace různých komunikačních systémů do jednoho celku. Za tímto účelem by Pentagon měl rozšířit svůj program výměny dat o spojence NATO. Osborne poznamenal, že taková bojová operace musí plně využívat umělé inteligence a síťové interakce – pouze tak mohou spojenci vyhrát. Odborník se domnívá, že aby dosáhli strategické výhody, musí rychle identifikovat cíle a „bleskově rychle“ na ně střílet.

Podobné scénáře se v západních médiích objevují se záviděníhodnou pravidelností. 

Z pohledu odborníků na operativně-strategické plánování mají takové práce velmi málo společného s geopolitickými realitami.

Hlavní problém takových scénářů spočívá v logice myšlení jejich autorů:

ze současné vojensko-strategické situace se vytrhne nějaký fragment – odděleně posuzované regiony, vzorky zbraní a vojenského vybavení USA (NATO) a Ruské federace, možné způsoby jejich bojového použití – a pak pouze na základě toho autoři budují všechny své další úvahy, a to absolutně bez zohlednění zvláštností situace jako celku.

Kromě toho dokumenty operativního a strategického plánování ve Spojených státech, NATO a Ruské federaci – aplikační plány, plány mobilizace, plány operačního vybavení území země v zájmu obrany, plány výstavby ozbrojených sil – mají nejvyšší ze všech možných stupňů utajení, jsou plně známy extrémně úzkému kruhu nejvyšších představitelů. Je malá pravděpodobnost úniků těchto dokumentů. 

Jakékoli scénáře publikované v různých médiích lze tedy bezpečně považovat pouze za fantazie autorů a nejčastěji jsou zcela odtržené od života.

Bez jaderných útoků se to neobejde

Bývalý náčelník štábu Leningradského vojenského okruhu generálplukovník Sergej Kizjun vysvětluje, že „jakýkoli více či méně pravděpodobný scénář vypuknutí nepřátelských akcí mezi NATO a Ruskou federací“ by měl začít analýzou územních, politických, ekonomických a dokonce i náboženských rozporů, které by teoreticky mohly vést k rozsáhlé válce v evropském prostoru vojenských operací.

„Upřímně – amatérská povaha takových esejů v The National Interest je prostě zarážející,“ stěžuje si ruský generál.

Podle generála namísto toho, aby se analyzovali – klasifikace válek současnosti, jejich možné charaktery, podmínky a metody rozpoutání konfliktů, možné systémy strategických akcí Spojených států nebo NATO, předpokládané formy použití vojsk – všechno se v podobných scénářích redukuje na nějaký druh místních bitev v odděleně dobytých oblastech a regionech.

Generál Kizjun věří, že hypotetická válka mezi USA/NATO a Ruskem se nevyhnutelně stane světovou válkou – pokud jde o její rozsah, zdlouhavou – pokud jde o její trvání, a koaliční – pokud jde o složení stran.

„S ohledem na významnou převahu Severoatlantické aliance v konvenčních zbraních bude doba nepřátelských akcí s použitím pouze konvenčních zbraní poměrně krátká a poté strany přejdou k výměně jaderných útoků. V případě jaderné války mezi NATO a Ruskou federací katastrofické důsledky použití zbraní hromadného ničení pocítí nejen válčící státy, ale i všechny ostatní země evropského kontinentu,“ říká generál.

Nakonec, domnívá se generál Kizjun, není možné vyhrát hypotetickou válku s Ruskem pouze s využitím bojových uskupení vojáků Severoatlantické aliance. V každém případě bude nutné uchýlit se ke strategickému nasazení, což znamená přesun ozbrojených sil z mírového období do období válečného, operační rozmístění vojsk, strategické přeskupení a rozmístění prioritních strategických rezerv. Bez toho by, podle názoru generála, bylo zahájení vážné války jen naprostým hazardem.

Podle generála Kizjuna, pokud potenciální nepřítel přistoupí k operačnímu rozmístění vojsk, nezůstane to bez povšimnutí všech zpravodajských sil, ozbrojených sil Ruské federace a bude to s největší pravděpodobností odhaleno ve všech možných detailech.

Za takových podmínek mohou, podle názoru generála Kizjuna, ozbrojené síly Ruské federace zahájit demonstrační jaderné údery, aniž by čekaly na zahájení nepřátelských akcí. Například v opuštěných vodách moří a oceánů. A pokud to na potenciálního nepřítele nezapůsobí správným dojmem a ten nevystřízliví, nejsou vyloučeny ani preventivní jaderné útoky.

A podobné varianty akcí jsou popsány ve Vojenské doktríně ruského státu.

Pokud jde o možné akce polských a norských stíhaček F-35, bylo by lepší, kdyby je The National Interest popsal jako inovace v oblasti bojového využití a zlepšení taktiky stíhacích letadel bez jakéhokoli politického pozadí. A to si opravdu zaslouží pozornost odborníků. 

Zahrnutí podobných epizod do scénáře konfrontace s loděmi ruského námořnictva, akcí na ukrajinské hranici a obecně do války NATO s Ruskem však vypadá jako otevřená provokace, zejména před setkáním prezidentů Spojených států a Ruska v Ženevě. Koneckonců nejde o počítačovou hru, ve které můžete s lehkostí žonglovat s termíny, silami a prostředky bez jakýchkoli následků,“ shrnul generálplukovník Sergej Kizjun.

https://bit.ly/3zmSwNv
https://bit.ly/2SulKtc

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář