České národní listy

Osvětim - Polští důstojníci zemřeli statečně

19. července 1943 postavili na apelplace dva silné kůly a na ně připevnili dlouhou traversu. K traverse bylo navařeno dvanáct železných háků. Večer vyvedli z bunkru dvanáct vězňů, bývalých polských důstojníků. Tito chlapci opatřili si kdesi kořalku, zorganizovali si v nemocnici uspávači prášek, opili a uspali posta a utekli. Byli však dopadeni a nyní měli být oběšeni.

Vedli je celým lágrem. Každý měl ruce pevně svázány provazem za zády. Po obou stranách průvodu a za ním množství esesmanů s ručními kulomety. Hoši šli pevně jako vojáci, jejich vysoké boty shodně vyklepávaly do cesty ráz-dva-tři-čtyři. Všichni byli zeleně bledí, ale to zřejmě více způsobilo mučení v bunkru než nastávající smrt, neboť chlapci s úsměvem a pokývnutím zdravili své známé v zástupu, kteří museli nastoupit, aby viděli věšet dvanáct svých kamarádů.

Postavili je pod traversu. Jeden za druhým musel vystoupit na stoličku, dostal smyčku na krk a pak mu kopnutím stoličku podrazili. Dvanáctý, jejich vůdce, musel přihlížet popravě všech svých přátel, než sám byl popraven. Zemřeli chlapci statečně. Tak statečně, že my všichni měli jsme pocit, že smrt není zlá, je-li muž mužem a k smrti odhodlán.

Z knihy „V německém zajetí“, autor Jiří Beneš, synovec prezidenta Beneš