Prezident Masaryk usiloval o změnu převažující politické kultury německého obyvatelstva, tedy o to, co se podařilo spojencům až po druhé světové válce v důsledku masového vzdělávání Němců v demokratické politické kultuře.

Při posuzování odsunu německého obyvatelstva z ČSR je třeba brát v úvahu názory obyvatelstva po druhé světové válce, jež tehdy zjišťoval Gallupův ústav. 44 Je z nich zřejmé, že obyvatelstvo nejen evropských států postižených válkou, ale také Kanady a USA sdílelo obavy, že Němci rozpoutají třetí světovou válku. Také z tohoto hlediska je třeba posuzovat politiku (včetně odsunu), která byla uplatňována vůči Německu.

Grundplanung O. A. 45

Za jeden z důležitých dokumentů zdůvodňující nutnost odsunu Němců z ČSR se pokládá nedatovaný spis „Grundplanung O. A.“ Podle záznamu z 9. 7. 1947 byl nalezen krátce po převratu 1945 orgány ministerstva vnitra v Henleinově archivu v Liberci. Odevzdán št. kpt. Pokornému, šéfu státní bezpečnosti v ministerstvu vnitra, u něhož se však ztratil. Pochází asi z dubna 1938 a jeho autory byli [!] jisté kruhy v SDP [!]. Na záznamu je uvedeno, že prezidentu republiky bylo sdělení hlášeno 4. 8. 1947.

Dopis z 23. 11. 1945 ovšem zasílá Kanceláři prezidenta republiky náčelník Hlavní správy OBZ pplk. B. Reicin; hlavička Ministerstvo národní obrany, Hlavní správa OBZ.

Dokument

Důvěru nevzbuzuje, že dokument do Kanceláře prezidenta republiky poslal B. Reicin (1945) a že terminologický exkurs vypracoval dr. Görner.

Dokument se týká otázky celého Československa, nikoli jen sudetských Němců. České země měly být podle něj beze zbytku začleněny do Německé říše. Československo vytváří bolševické ohnisko požáru, které je třeba odstranit. Otázka Slovenska a Podkarpatské Rusi měla být řešena odděleně. Pokud jde o český národ, není svébytným národem a je v německém zájmu, aby zmizel český jazyk. České národní uvědomění bude rozdrceno. Toho bude docíleno německým pronikáním do české jazykové oblasti a přesidlováním Čechů do souvislosti s Německem. Budoucí českou státnost nebudou řešit sudetští Němci, ale říše. Československo je nebezpečím pro skutečný a trvalý mír. Právo a povinnost zakročit proti Československu vznikne pro Německo v případě, že bude vůdcem Sudetoněmecké strany prohlášena nezávaznost čs. zákonů a budou požádány o pomoc vlády evropských zemí, které podepsaly saintgermainskou smlouvu, a Německo. Bojové budou od počátku vedeny ve smyslu totální války. Nepřátelské české činy budou krvavě stíhány podle válečného práva. Propaganda bude vedena hlavně proti české inteligenci, která českému lidu kázala falešnou ideologii. Až bude Praha v německých rukou, nebude-li tomu bránit zahraničně politická situace, bude proklamováno opětné přivtělení do Německé říše. Vyhlásí se dovršení Velkoněmecké říše. Následně budou provedena germanizační opatření, včetně přistěhovalectví německého obyvatelstva z celé říše do českých oblastí. Další opatření byla plánována na období po zrušení vojenské správy.

Podle Volkra Zimmermanna 46 dokument uvedla na scénu československá historiografie, on sám jej v archivech nenašel. Věrohodnost dokumentu nelze podle Zimmermanna ověřit: není podepsán ani datován. Na druhé straně Zimmermann současně připouští, že politik SdP Ernst Kundt se dokumentem Grunplanung O. A. inspiroval.47 V seznamu archivů, které Zimmermann vytěžil, zároveň není Archiv KPR.

Jedná se o dokument, který byl nalezen v Henleinově pozůstalosti. Týká se německých plánů s Čechy a českými zeměmi. Podle E. Beneše je srovnatelný s „dokumenty norimberskými“.48 Naposledy byl tento dokument publikován v knize Sudety pod hákovým křížem, autoři Václav Kural, Zdeněk Radvanovský a kol.49. Zdeněk Šamberger se v exkurzu podrobně zabývá uvedeným dokumentem, námitkami proti němu (falzifikát poválečné propagandy) a argumenty prokazujícími jeho pravost. Dokument vznikl v období mezi květnem až zářím 1938. Dokument bude samozřejmě třeba ověřit ze všech hledisek, ale na druhé straně není v rozporu se shora uvedenou ideologií.