Odpor nezašlápnutých
Odpor nezašlápnutých
William Nattrass publikoval v týdeníku The Specrator stať věnovanou České republice, a to v souvislosti s represí a stíháním svobody projevu: https://www.spectator.co.uk/article/it-has-become-illegal-to-support-russia-in-the-czech-republic/?zephr_sso_ott=uEALiJ.
Kriminalizace postoje rozhodně nepřispívá k cíli Petra Fialy, který před volbami prohlašoval, jak nás přiblíží Západu. Na Západě by ale například učitelka Martina Bednářová soudu nečelila – a olympionik David Svoboda by nebyl nucen poníženě se kát jako nejhorší uličník. Navíc za pronesení pravdy, že zpravodajství během války nelze brát na žádné straně vážně, neboť bude více či méně zdeformováno tou nebo onou propagandou – a Českou televizi v žádném případě nelze pokládat za etalon pravdivosti (stačí si vzít její „zpravodajství“ ohledně dění v Záporožské jaderné elektrárně). Navíc znovu narážíme na aplikaci dvojích metrů, kdy v České republice nebyl v minulosti nikdo popotahován za schvalování útoku na Irák v roce 2003 či na Bělehrad v roce 1999. V tom případě skutečně nechápu, proč by mělo být proti těm, kdo tleskají Rusku, postupováno jinak. Buď nám totiž obecně podpora válčící straně vadí, nebo ne. Nic mezi neexistuje.
Dne 16. 4. v Praze proběhla masivní protivládní demonstrace, po níž si patrně BIS bude muset do svých poznámek zanést, že blíže neidentifikovaná skupina „dezolátů“ se jí nebezpečně rozrůstá, aneb že všichni jsou „dezoláti“, jen BIS je „letadlo“ (metaforická parafráze vtipu: Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo).
Na demonstraci bych vypíchl několik aspektů, jež pokládám za zásadní:
1) Účast rozhodně přesáhla mainstreamem uváděných několik tisíc osob. Je potřeba toto číslo násobit minimálně desítkami – a možní i stovkou.
2) Na tuto demonstraci mainstream oproti akcím Milionu chvilek pro demokracii nijak dopředu neupozorňoval. Naopak se tvářil, že neexistuje. Zatímco chodit na Mináře bylo v médiích prezentováno jako záslužný občanský počin, současné protivládní demonstrace jsou vykreslovány jako čiré zlo – a jejich účastníci jsou hanlivě nazývání „dezoláty“. K tomu ještě připočtěme snahy o kriminalizaci některých demonstrujících z minulé akce. Lidé mohou mít strach na podobné akce chodit. Přesto se jich dostavilo více než dost. To je vzhledem k okolnostem obdivuhodné.
3) Jako hlavní tvář odpůrců protivládních demonstrantů sloužila ta Pavla Novotného. Pavel Novotný je pro mě osobně symbolem toho nejhoršího provládního hnusu: Je to člověk souzený pro nebezpečné vyhrožování Markovi Vítovi – a na adresu bývalého policejního prezidenta, Stanislava Novotného, prohlásil, že „vlastizrádci by měli viset“. Kdyby toto prohlásil kterýkoli „dezolát“ například o Petrovi Fialovi či Petrovi Pavlovi, jistě by byl stíhán. Novotný rovněž do éteru vypustil nenávistnou glosu: „Ahoj, ty jsi sem přivedl na Rajchla dítě? Tak to si odvezeme a dáme ho dvěma buzerantům z Prahy.“ Pokud by toto myslil vážně, musil by dítě odebrat především jedné nejmenované matce, která s dítětem na ramenou sprostě a hystericky nadávala Andreji Babišovi. Jestliže odpůrce protivládních demonstrantů symbolizuje právě Novotný, je to svého druhu i výpověď o tom, kdo je na straně vlády Petra Fialy. Kromě Pavla Novotného například Forum 24.
4) Desítky demonstrantů před Úřadem vlády přenocovaly. Je znát, že odhodlání těchto lidí je velice silné. Že mají, zač bojovat – a že nepoužívají ani násilí, ani vulgaritu, která je naopak vlastní již výše zmíněnému Novotnému, k němuž se oficiálně hlásí jak Petr Fiala (premiér), tak Petr Pavel (prezident republiky). Novotný o našem národě mj. prohlásil, že je složen z „nevděčných debilů“. Pouze by to chtělo upřesnit, zda měl na mysli zastánce premiéra, nebo stávající hlavu státu. Jen by nás všechny mělo znepokojovat, a přímo děsit, že zatímco vězení hrozí učitelce Martině Bednářové, básníkovi Pavlovi Hejátkovi či Tomášovi Čermákovi, Pavel Novotný se okatě opírá o stávající vládu (Janu Černochovou, Petra Fialu, Petera Pavla) – a je si jist svou neohrožeností. To je velmi výrazný výsměch pojmu spravedlnost. Je morálně posilující stát na straně opačné, než stojí pan Novotný.
5) Tato demonstrace rozhodně nevykazovala rysy podpory ze zahraničí. Nevyskytovaly se zde žádné transparenty v cizím jazyce, nepronášely se žádné projevy v cizím jazyce. To se ale již bohužel nedá tvrdit o akcích Milionu chvilek pro demokracii.
Celkově je znát, že atmosféra v naší společnosti kvasí. Na jedné straně máme kabinet s mimořádně likvidační asociální politikou a tuhou cenzurou, na straně druhé občany odhodlané se těmto krokům bránit. Nemusím se ani na vteřinu rozmýšlet, na jaké straně stojím: Jsem občan, kterému záleží na jeho vlasti – a na její budoucnosti. Proto přímo bytostně nesnáším ty, kteří byli zvoleni, aby obojí zničili.
Místo hvězd…
Žijeme v mlze,
v světě za kříži,
kde vrazi drze
ihned zatíží
nevinné svojí vlastní vinou,
pak lokajové radši svinou
hodnoty, jak mají žít.
Jak mocný řekne,
hřbet nám ohýbá.
Že zlo je pěkné?
Není pochyb a
znovu se ukřižovat chystá,
tentokrát ovšem Jménem Krista.
Většina se bojí bát.
Z kříže je tříska,
hříchy zůstanou,
dveřmi tma tříská,
projde sutanou.
Kdo nyní sejme hříchy naše?
Kdo ve svém oku břevno našel?
Prázdno může uhranout.
Jsou zase davy,
co se zašklebí,
cti se hned zbaví,
dojdou na hřeby.
Ať konečně i balvan dýchá,
když noc pro ty z masa, kreslí, tichá,
místo hvězd kříže na nebi...
