Občan a lokaj
Občan a lokaj
Žijeme v době, o níž se říká, že rozděluje společnost. Do jisté míry je to pravda i když lidská společnost i společnost národní nikdy nebyla monolitem. Vždycky se nějak dělila a vždycky byla nějakm způsobem rozdělena. Její síla ale byla dána tím, jak se dokázala spojit v případě potřeby. A to platí i dnes. A i když dělení mohou být různá, já osobně vidím v postoji k politickým a s tím souvisejícím historickým a sociálním problémům a jevům v zásadě dvě hlavní skupiny. Je to lokaj a je to občan. A tím je dáno současné zásadní dělení, vyplývající z mimořádně vyhrocené situce v současném světě. Tak tedy několik příkladů, odpozorovaných ze života:
Jak to vidí lokaj?
1) Nejsme schopni si sami vládnout, musíme patřit do širšího celku, nemůžeme existovat samostatně.
2) Rakousko mělo zůstat zachováno jako říše a monarchie. Vznik ČSR byla chyba, která nás zbavila ochrany a stability.
3) Mnichov byl důsledek špatného versailleského systému a útisku Němců československými úřady.
4) Za Druhé světové války jsme jako národ kolaborovali a teprve na konci války jsme jen zabíjeli neozbrojené německé civilisty.
5) Národní obrození bylo hloupou chybou, která nás izolovala od světové vzdělanosti.
6) Husité byli banda lupičů a žhářů.
7) Patříme na západ, ne na východ.
8) Sovětský svaz, náš vzor ( tady vidíme, že tyto kategorie platí za každého režimu)
9) Poválečný odsun Němců byl genocidou a nezákonnou etnickou čistkou, válečným zločinem.
10) Československá armáda nikdy nebojovala.
11) Jsme povinni přijmout EURO.
12) Bitva na Bílé Hoře nás zachránila před chaosem, vítězsví Habsburků nám zajistilo klidnou a stabilní budoucnost
13) Československo bylo nepřirozený slepenec, stát, který selhal.
14) Neomezuji se na národní nebo státní hranice, jsem Evropan ( světoobčan)
15) Národ je sociální konstrukt 19. století
Občanský pohled:
1) Musíme si o sobě rozhodovat sami. Účast v mezinárodních organizacích jen na bázi rovnoprávnosti.
2) Rakouská říše byla utiskující a setrvávala v zaostalosti. Bylo správné se osamostatnit a založit republiku, posunulo nás to pozitivním směrem.
3) Mnichov byl zradou spojenců a umožnění německé agrese, která nebyla zaviněna Československem. Německá menšina měla rozsáhlá kulturní, politická a národnostní práva, její útisk byl výmysl.
4) Náš národní odboj měl poměrně široký rozsah do všech skupin obyvatelstva, na rozdíl od jiných odbojových hnutí byl relativně jednotný a v okupované Evropě měl značný význam. Kolaborace byla minimální.
5) Národní obrození obnovilo a modernizovalo českou kulturu a vytvořilo podmínky pro rozvoj vzdělanosti a prosperity. Díky němu nohl být v roce 1848 formulován první český politický program nové doby.
6) Husité zahájili evropskou reformaci, kterou byli nuceni obhájit násilím. Jejich obrazoborectví nebylo ve středověku ničím neobvyklým a jejich chování vcelku odpovídá středověkým poměrům. Právě z husitského myšlení vzešly velké myšlenky Jiřího z Poděbrad, Petra Chelčického a Jana Amose Komenského.
7) V našem zájmu je politika všech azimutů. Izolace od východních ale i západních zemí nám škodí.
8) K socialismu vede naše vlastní cesta a ne napodobování všeho sovětského. (Za minulého režimu)
9) Přestože po válce došlo k řadě politováníhodných excesů, byl odsun nutným a spravedlivým řešením dlouhodobého vleklého problému a to se souhlasem vítězných mocností. Nebyl zde uplatněn princip kolektivní viny.
10) Československá armáda vznikla jako zahraniční vojsko v podobě legií přímo na bojištích První světové války a zasáhla přímo do bojů ve Francii, Srbsku, Itálii, na Rusi a na Sibiři. Hned po vzniku republiky bojovala o územní celiostvost s Polskem, Maďarskem a terorem pohraničních Němců. Na podzim 1938 dvakrát vzorně mobilizovala a úspěšně bojovala s bandami henleinovců, než byla nucena boj zastavit. V roce 1939 bojovala s Maďarským vojskem na Podkarpatské Rusi a 8. slezský pluk ve Frýdku se postavil na odpor wehrmachtu. Vojáci se zúčastnili domácího odboje a zahraniční jednotky bojovaly v Polsku, ve Francii, při obraně Anglie, v severní Africe, na Blízkém východě a v SSSR. Naši lidé se zúčastnili partyzánských bojů v Jugoslávii,Itálii a na Ukrajině. Po válce byly naše jednotky nasazeny proti nacistickým teroristům organizace wehrwolf a také proti bandám UPA.
11) EURO lze přijmout jen za podmínek pro nás výhodných. Jinak nejsme zavázni k ničemu. Žádný termín nebyl stanoven Kromě toho je nesmyslné vzdávat se vlastní měny jako národohospodářského nástroje.
12) Bitva na Bílé Hoře je opravdu symbolem národní katastrofy. I když sama o sobě rozhodujícím faktorem být nemusela. Habsburská nadvláda ale přinesla především rekatolizaci, germanizaci, inkvizici, pálení knih a čarodějnic a další znevolňování a ožebračování lidí. I když nelze popřít ani určité pozitivní jevy v pozdějším období. Protestantské země šly naproti tomu cestou rozvoje hospodářství a zeměpisných a vědeckých objevů.
13. Československo vzniklo jako svazek dvou velmi blízkých slovanských národů, jejichž jazyky jsou bez problémů srozumitelné. Vzájemné kontakty tu existovaly po několik století. Československo bylo úspěšným, prosperujícím demokratickým státem, který obstál v řadě historických zkoušek.Rozhodně neselhal. Selhal ale systém světové bezpečnosti, politika velmocí a jednotliví politici.
14) Jsem především Čech a občan České republiky. To mi nebrání cítit se Evropanem a příslušníkem lidstva. Evropanství ale neznamená podřizovat se jakési instituci, která si Evropu dá do svého názvu.
15) Národ je přirozené sociální, kulturní i politické společenství, které vzniklo v průběhu dějin na etnickém základě. Česká identifikace jako národa je doložitelná už z textů v raném středověku. 18. a 19. století dalo jen současnou formu a novou definici národa.
Jak je vidět, lokaj často opakuje to, co někde vyčetl a pořádně není schopen vysvětlit svůj postoj. Pro propagandu je to vděčný objekt pro akutní nedostatek hlubších znalostí. Tento nedostatek pak nahrazuje devótností vzhůru a arogancí dolů. Chce být součástí elity a tak ji alespoň napodobuje a vykládá to jako osvícené myšlení a světový rozhled.
Občan je naopak schopen diskuze a bývá vybaven širším spektrem znalostí a schopností formulovat vlastní názor. Myslí, pozoruje a srovnává. V poslední době je často označován různými přívlastky. Dezolát, dezinformátor, antisystémový živel, ruský šváb, kobliha a podobně. Lokajové a mediální technici totiž trpí argumentační ,nouzí a nic jiného než otřepané fráze a hloupé přezdívky neznají.
Tak co, přátelé? Budeme raději omezenými a podřízenými lokaji nebo sebevědomými, vzdělanými občany?
Jiří Pondělíček
