Nová mocenská struktura. Kdo nyní skutečně vládne Venezuele?
Nová mocenská struktura. Kdo nyní skutečně vládne Venezuele?
Po zadržení Nicoláse Madura americkou armádou se moc ve Venezuele soustředila do rukou úzkého kruhu politických a vojenských elit.
Delcy Rodriguezová
16. ledna 2026 - 05:55
Venezuela se po 3. lednu 2026, kdy americká vojenská operace vedla k zajetí prezidenta Nicoláse Madura, ocitla v nové a mimořádně křehké fázi svého politického vývoje. Analytici se shodují, že další směřování země nyní neurčuje jediná postava, ale skupina dlouhodobě etablovaných funkcionářů, kteří kontrolují klíčové státní instituce, ozbrojené síly i bezpečnostní aparát. Tito lidé zůstávají veřejně věrní chavismu, ideologii založené Huguem Chávezem, přestože jsou mnozí z nich pod sankcemi Spojených států a čelí silnému tlaku Washingtonu na spolupráci.
Středem nové mocenské struktury se stala Delcy Rodríguezová, bývalá viceprezidentka a ministryně ropného průmyslu, která byla minulý týden uvedena do funkce prozatímní prezidentky. V minulosti působila jako ministryně zahraničí v letech 2014 až 2017 a poté jako ministryně financí mezi lety 2020 a 2024, což jí poskytlo rozsáhlé zkušenosti s řízením zahraničních vztahů i rozvrácené ekonomiky. Šestapadesátiletá právnička pochází z rodiny levicových aktivistů, její otec José Antonio Rodríguez byl marxistický lídr obviněný z účasti na únosu amerického podnikatele a údajného špiona a v roce 1976 zemřel po mučení venezuelskou tajnou službou. Její bratr Jorge Rodríguez stojí v čele parlamentu, což ze sourozenců činí jednu z nejvlivnějších rodin v zemi.
Po Madurorově zajetí Rodríguezová označila americkou operaci za únos a obvinila Washington ze snahy o změnu režimu a získání kontroly nad venezuelskými zásobami ropy, nerostů a energie. Vystoupila v televizi s tvrzením, že Maduro zůstává jediným legitimním lídrem země, avšak její tón se zmírnil poté, co prezident Donald Trump pohrozil důsledky v případě, že nebude jednat správně, a Rodríguezová naznačila otevřenost ke spolupráci. Podle výzkumníka Pabla Ribeira Uchoy z londýnského University College Institute of the Americas je Rodríguezová pragmatička formovaná vyjednáváním o ekonomických otázkách a dobře se orientuje i v ropném sektoru. Současně však čelí tlaku ze strany tvrdého jádra chavistů i klíčových vojenských představitelů a mimořádnou výzvou je pro ni otázka odzbrojení ozbrojených skupin.
Další klíčovou osobností je ministr vnitra, spravedlnosti a míru Diosdado Cabello, který je považován za jednoho z nejmocnějších mužů v zemi a dlouholetého spojence Madura i Cháveze. Dvaašedesátiletý politik s vojenským zázemím se účastnil neúspěšného Chávezova převratu v roce 1992 a krátce působil jako viceprezident během 48hodinového sesazení Cháveze v roce 2002. Americká média uvádějí, že Trumpova administrativa Cabella pozorně sleduje a může se zaměřit právě na něj, pokud nepodpoří Rodríguezovou. Cabello je pod americkými sankcemi a ministerstvo zahraničí loni zvýšilo odměnu za informace vedoucí k jeho zatčení až na 25 milionů dolarů. Podle Uchoy dlouhodobě disponuje silným vlivem v ozbrojených silách a je vnímán jako tvrdý chavistický ideolog, který po Madurorově pádu vystupuje na veřejnosti spíše zdrženlivě a zvažuje způsoby organizace odporu vůči americkému tlaku.
Vojenskou osu současné moci představuje ministr obrany Vladimir Padrino López, dlouholetý Madurův spojenec a jeden z nejvlivnějších generálů v zemi. Do čela resortu obrany byl jmenován v červenci 2014 a krátce poté se stal i šéfem ozbrojených sil. Sám se označuje za socialistického vojáka a pod jeho vedením armáda prošla takzvanou ideologickou korekcí, která byla spojena se zvýšeným dohledem a zatýkáním. Padrino si podle analytiků uvědomuje, že případný vojenský převrat by zbavil armádu civilní legitimity a mohl by se jí v konečném důsledku vymstít.
Civilní politickou architekturu pak významně ovlivňuje Jorge Rodríguez, vystudovaný psychiatr, který se zapojil do politiky již v počátcích Chávezovy éry a zastával řadu vysokých funkcí včetně viceprezidenta v roce 2008. Od ledna 2021 stojí v čele Národního shromáždění a po Madurorově zajetí byl znovu potvrzen ve funkci na začátku legislativního období 2026. Je považován za hlavního architekta odpovědi vlády na mezinárodní tlak, zejména na sankce Spojených států a Evropské unie. Minulý týden oznámil, že Venezuela začala propouštět osoby zadržované z politických důvodů včetně cizinců, což analytici interpretují jako signál ochoty ke spolupráci s Washingtonem.
Bezpečnostní aparát má nově v rukou generál Gustavo González López, který byl jmenován velitelem prezidentské gardy a současně generálním ředitelem vojenské kontrarozvědky DGCIM. Nahradil tak generálmajora Javiera Marcana Tabatu, jenž byl podle venezuelských médií odvolán za selhání při zajištění bezpečnosti a nezabránění americké operaci vedoucí k Madurorovu zajetí. González López v minulosti vedl civilní rozvědku SEBIN v letech 2019 až 2024 a zastával také post ministra vnitra a spravedlnosti. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv jej obviňují z dohledu nad zneužíváním pravomocí během jeho působení v SEBIN, což vedlo k sankcím ze strany Spojených států i Evropské unie.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
