České národní listy

Kdo jsou nepřátelé národa a státu a jak bojují za jeho zničení

Třicet let od mocenského převratu, který nový režim urputně a nepravdivě nazývá "sametovou revolucí", se spojily všechny staré i  některé nové síly, aby zničily nejen český stát, ale i český národ. A to na dobu velmi dlouhou. Tak, jak se to zdařilo Habsburkům na tři století.

Kdo jsou ty staré síly?

Máme je před očima jako na dlani. Především jsou to všichni rentiéři národa, kteří mají užitek z převratu r.89.

Za první.

V první řadě jsou to církve a z nich ta nejsilnější, římská církev. Proč?

Od Bílé Hory nikdy neměly takový majetkový prospěch z převratu 89 jako nyní. Převrat jim uzákonil i to,co jim nikdy ani ze zákona nepatřilo, čeho byli pouzí správcové a ne majitelé. Nyní slyším hlasy odpůrců – církve jsou přece potřebné pro morálku a charitu! To je kutý bolševismus, co hlásám! Pak by za prvního bolševika museli prohlásit Josefa II., jenž zrušil řády žebravé a mystické, a určil, že fungovat budou pouze řády nemocniční a školské.

Co vidíme dnes, na to si odpověz čtenáři sám. Divák britského seriálu by si připomenul "manažery v slušivých šatech", co se starají v první řadě ne o víru a věřící, ale o majetky, počínaje pivovary a konče lesy. A  někdy i vyhánějí ven důchodce z restituovaných starobinců...(když jako kulisu zřídí něco málo jiných). Tím neurážím slušné kněze v církvích, co jako šafrán se obětují pro věřící. Jako šafrán.

Za druhé.

Další takový  rentiér je již dávno před sto lety zákonem u nás zrušená šlechta. TGM i Beneš se obracejí v hrobech jako turbiny. Nemyslitelné se stalo myslitelným úkazem, který prosadili především  lidovci, zákonem o vracení především pozemkového (tzv. zemědělského) majetku, de facto proti dekretům. Tak se tu strhl třicet let trvající boj o miliardové majetky, které za protektorátu patřily nepřátelům republiky. Nejhroznější případ uhájený jen stěží, byl argentinský Ulrich Franz Kinsky, na Moravě zatím Dietrichsteinová – a na obzoru vyvstávají Liechtensteinové a němečtí rytíři. Pokud stát selže a zahodí důkazy, pak Liechtensteinové seberou "tři čtvrtiny země moravské". A  řada dalších případů, se soudy trvajícím skoro třicet let. A ty soudy drží meč nad hlavami českých občanů, kteří nemají jistotu, zda nepřijdou o pozemky, o majetky a o práci. Stát tak přestává být státem a stává se soudním protektorem.

Za třetí.

Teprve na tomto místě nastupují tzv.privatizátoři. Proč? Protože média oblbující národ na první místo kladou tyto kauzy, zatímco předchozí dva případy lživé předkládají veřejnosti k věření jako jakousi "nápravu křivd bolševismu" (pěkná hloupost – majetky církvi sebralo už Rakousko a šlechtě zhusta I. republika, páni neznalci dějin!). Zde je ovšem pěkná řádka příkladů počínaje Koženým a jeho ukradeným loďstvem republiky, a konče Bakalou a oloupenými horníky OKD. Všichni se tvářili málem jako dobrodinci státu a výsledkem byla nejrychlejší akumulace kapitálu – loupež. Takové, že si toho všimla někdy i vláda. Pouze všimla – a proto byl vybrán obětní beran zřizovatel Čapího hnízda k odvrácení pozornosti na kauzy daleko závažnější.

Za čtvrté.

K nejzuřivějším likvidátorům republiky ze zahraničí patří tzv. Sudetoněmci, neustále bažící po třech věcech. První věc je pomsta za odsun. Druhá věc je navrácení konfiskátů – majetků. Třetí věc je usurpování pozice druhého státního "národa" v republice. Zatímco pro národ jsou tyto věci zničující a nepřijatelné, pro pátou kolonu zrádců kolaborantů (Bělobrádků, Hermanů, Sobotků, Roučků, Marksových–Tominových a dalších) přijatelné jsou.

Za páté.

K ničitelům státu, jež na první pohled vyhlížejí jako "přátelé lidu a přírody", patří strany jako Piráti a Zelení, monarchisté i anarchisté všech typů. Dále tzv. demytizátoři dějin státu. ( Páni Pithartové, Peheové, Krystlíci, atd.) Ne nadarmo pan president svého času hovořil o ekoteroristech, kteří pro své ideologické mýty neváhají ničit celé pralesy kůrovcem, kteří zakazují výstavby přehrad a zdymadel, zaplavili by zemi solárem a jiným zdroji a po vypnutí atomových elektráren by zemi ponořili do jeskynní tmy s výhradou draze placených dodávek do bohatých čtvrtí ze zahraničí...To jsou ti, kteří kulturní krajinu pokládají za škudcovství a divočinu za pravý ráj (protože v ní nebydlí). A radovali by se tu, jaká je tu konečně pěkná tma k pozorování hvězd... Některé osobnosti naší politiky toto vše slučují v jedné osobě, pan kníže jasným příkladem. Hnutí chvilkařů je pak názorným příkladem vzpomínek na III. reich a na vznik hord SAmanů, jež rozbily výmarskou republiku.

Všechny tyto skupiny vedou již tři desetiletí urputný boj s republikou a o republiku. Boj o to,kdo zde bude mít moc a vládu nad občanstvem, kdo toto občanstvo konečně opět jako za starého mocnářství porobí do podřízeného postavení a učiní z českého národa druhořadé obyvatele jako za protektorátu. Některé skupiny ovšem se tváří jako "správní hospodáři a ochránci práv a svobod" – a přitom činí vše, aby tato práva a svobody potlačili na minimum.

Jejich cíl je jasný – po rozbití společného státu učinit ze zbytkové republiky území s těmito vlastnostmi

A) Protektorát Evropské unie

B) Kolonii Německa

C) Vojenského federáta NATO.

Druhé dva body se již téměř zdařilo naplnit. Bojuje se tedy o ten bod první – aby republika skončila i státoprávně, aby zrušila svůj právní řád, především dekrety, a aby se konečně jako protektorát začlenila bezvýhradně pod novou vládu evropské vrchnosti.

Občané zatím mají jedinou legální možnost, jak se bránit proto tomuto útoku na republiku. Volby.

Musí volit tak, aby z řízení státu a společnosti – a to i v komunální politice! – vyloučili ty strany a hnutí, které usiluji o zbourání republiky a její poddání se cizí moci. V opačném případě se  dokonce i "řeporyjci" mohou propracovat k vedení měst a nakonec i státu.

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli