Němečtí antifašisté se nikdy nepovažovali za tzv. sudetské Němce
Němečtí antifašisté se zásadně nepovažovali za tzv. sudetské Němce
Henleinovci území, kde žili, označovali za „Sudety“ a sami sebe za sudetské Němce. Šířili pojem „Sudety,“ který je však mnohem staršího data, a „sudetský Němec“. Německé antifašisty, kteří o sobě mluvili jako o československých státních občanech německé národnosti, považovali za zrádce a podle toho s nimi tak i jednali. Početný poměr znacizovaných henleinovců a německých antifašistů se měnil. V r. 1935 bylo antifašistů kolem 30 %, v roce 1938, kdy v květnu se konaly obecní volby, henleinovci získali asi 90% hlasů německých voličů.
Zatímco znacizovaní Němci měli svůj sbor ordnerů a později vytvořili i teroristické jednotky Freikorpsu, vybudovali němečtí antifašisté oddíly „Republikanische Wehr“, které primárně sloužily k ochraně jejich schůzí a domovů. Stály věrně po boku čs. ozbrojených sil v pohraničí. Byly připraveny bojovat za republiku proti henleinovcům.
17. září 1938 jednotky Freikorpsu, vyzbrojené a připravené na německém území přešly československo-německé hranice a napadaly i naše ozbrojené jednotky, včetně menších vojenských oddílů. I v jednotkách Stráže obrany státu byli němečtí antifašisté, někteří z nich byli dokonce zpravodajsky činní. Počátkem října byl Freikorps zrušen. Za dobu své existence se dopustil následujících zločinů: „Od 17. září 1938 do 1. října 1938, kdy byl rozpuštěn, Sudetoněmecký dobrovolnický sbor měl na svědomí:
na 300 záškodnických akcí a přepadů,
110 lidských obětí,
asi 50 lidí těžce zraněných,
přes 2000 občanů ČSR odvlečeno do Německa.
Byla to malá teroristická předehra k velké válečné tragédii.“ ( Z publikace „Komu sluší omluva“, Erika, Praha 1992, str. 27)
Ke dni 17. září 1938 se pojí i další událost. Od tohoto dne bylo Československo ve válečném stavu s Německem.
ČNL
Foto: Jednotka Republikanische Wehr pochoduje.