Německý antifašista L. Knorr k termínu „sudetský Němec“
Německý antifašista L. Knorr k termínu „sudetský Němec“
Proč? Jste přece Němec a chebský rodák. Proč se nepovažujete za sudetského Němce?
Protože jde o umělé označení, z kterého udělali nacisté politický pojem. Pokud si vzpomínám, tak ještě před rokem 1936 toto označení nehrálo zásadní roli. Ale na olympiádě, která se konala v roce 1936 v Německu, prohlásil Goebbels na adresu Němců, kteří přijeli z Československa: Vy nejste žádní občané Československé republiky německého jazyka – což bylo tehdy oficiální označení – vy jste sudetští Němci!
V tomto pojmu je totiž obsažen nárok na pohraniční území, osídlená tehdy hlavně Němci. Takže já dodnes tvrdím: byl jsem německy hovořícím občanem Československé republiky!
Ano, němečtí antifašisté považovali Československou republiku za svou vlast. Odmítali označení jejího pohraničí za „tzv. Sudety“ a nepovažovali se za tzv. sudetské Němce, ale za občany Československé republiky.
Proto je „sudetští“ Němci považovali za zrádce. Pronásledovali je téměř se stejnou nenávistí jako Židy. Němečtí antifašisté vytvářeli ochranné oddíly, které je měly chránit před útoky henleinovců. Zpočátku tyto jednotky se nazývaly Rotte Wehr, později Republikanische Wehr. Němečtí antifašisté a Češi v pohraničí dobře spolužili. V pozdější době přecházeli jejich děti do českých škol. Společně s námi pořádali i různé společenské akce. Když republika byla již henleinovci silně ohrožena, vstupovali někteří němečtí antifašisté i do jednotek tzv. Stráže obrany státu, kde společně s námi se zbraní v ruce hájili republiku před vlastizrádnými henleinovci a jejich Freikorpsem.
Po Mnichovu, pokud němečtí antifašisté zůstali v pohraničí, byli surově biti, týráni a mnozí z nich byli posláni do věznic a koncentračních táborů „na převychování“, z nichž se mnozí domů již nevrátili. Značná část z nich koncentrační režiím však přežila. Když se vrátili domů v květnu 1945, někteří z nich se dozvěděli, kdo stál z bývalých henleinovců za jejich vysláním do KT. Pak si i krvavě vyřizovali účty.
Němečtí antifašisté byli věrní Československé republice, zatímco velká většina henleinovců republiku opakovaně zrazovala, rozkládala a podílela se na jejím zničení.
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že současní germanofilové a sudetomilové přešli na pozice, které hlásali henleinovci a sudeťáci. S nimi jsou nyní jedna ruka. O mnohém, co se událo v době předmnichovské a pomnichovské, za protektorátu mnozí naši spoluobčané, díky médiím i školní výchově, téměř nic neví, a proto jejich odpor vůči rakovinnému postupu sudetů a jejich českých souputníků se nesetkává s odporem, který by byl zcela jednoznačně nepřekonatelný. Proto budeme říkat o všem, co se chystá proti republice a proti jejím ideálům, pravdu. Na počátku zvolejme, že jsme na straně našich hraničářů, kteří dlouhodobě trpěli násilí henleinovců, že jsme na straně německých antifašistů! Přesídlení Němců do Německa, s výjimkou antifašistů, kteří v republice mohli zůstat, považujeme za definitivní.
Ti, co mluví o Sudetech a sudetských Němcích, o jejich právech, upozorňujeme, že přešli na stranu henleinovců a sudetských Němců, nositelů henleinovských tradic, jak o tom mluví dr. Eva Hahnová. Pozice jsou jasné. Každý si může vybrat stranu. My straníme českým hraničářům, německým antifašistům a republice.
Pohraničí musí zůstat české! Je to naše historické sídelní území. Nikdy se ho nevzdáme. Tak o něm mluvil i T.G. Masaryk, prezident Osvoboditel.
Připravil: Dr. O. Tuleškov
