Německo přiznává genocidu v Namibii
Německo přiznává genocidu v Namibii
18.5.2021 08:28
Jednání mezi Německem a Namibií o tom, jak se vypořádat se zločiny kolonialismu před sto lety, se po šesti letech dostalo ke konci. Na jednáních na spolkovém ministerstvu zahraničí se v nejdůležitějších bodech došlo k dohodě. Především chce spolková vláda zmírnit sociální důsledky vyhlazovací války proti etnickým skupinám Hererů a Nama, která byla stále otevřená. Spolková vláda je připravena uznat zabití desítek tisíc lidí v bývalé kolonii Německé jihozápadní Afriky jako genocidu z dnešního pohledu. Německo se tak omluví za zacházení císařských vojsk před více jak sto léty s tamními černošskými kmeny Hererů a Namů, kteří povstali.
Podle informací Deutschlandfunku by mohla být dohoda o usmíření mezi oběma státy dokončena ještě tento víkend. Plánuje se, že spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier odcestuje na ceremoniál namibijského parlamentu, aby se oficiálně omluvil. Spolková vláda již šest let konzultuje se zástupci Namibie, jak se vyrovnat s koloniální minulostí, kdy v letech 1904 až 1908 německé jednotky zabily desítky tisíc Hererů a Nama. Německá vláda dosud odmítla koncept genocidy, a to i s ohledem na možné nároky na náhradu škody, kterou je nyní ochotna řešit.
Nejde totiž o novinku, protože roky ji němečtí vládní vyjednávači uznávají, že tehdy císařští vojáci krvavě likvidovali povstání, což si vyžádalo tisíce lidských obětí. O tomto problému jednal již německý ministr pro mezinárodní rozvoj Gerd Müller v srpnu 2019 v Namibii a v minulém roce znovu ještě německý pověřenec pro Namibii Ruprecht Polenz. I když nepopíraly německou odpovědnost za genocidu, bylo teprve nyní dosaženo dohody. Nešlo tak o otázku společné deklarace, ale o otázce odškodnění, na kterém bylo konečně dosaženo shody.
Jde především o nahrazení vzniklých škod v oblasti vzdělání, zdravotních zařízení, energie a zemědělské reformy, především pak v oblasti obývané Herery a Nami, kteří v koncentračních táborech, které se nelišily od nacistických, hynuly hlady a na nemoci. Dodnes se v německých muzeích nacházejí jejich hlavy, které byly zde umístěny z „vědeckých důvodů“, které Namibijci žádají navrátit.
Německo původně nabídlo pomoc ve výši deseti milionů euro, což však Namibie považovala jako urážku. Podle ní šlo o směšnou sumu jedné z nejbohatších zemí současného světa, která ji nesmírným způsobem poškodila lidsky, ekonomicky i kulturně. Výše odškodnění nebyla zatím oznámena a zřejmě se tak stane až po vyhlášení vyrovnání.
Dvoumilionová převážně křesťanská Namibijská republika, dříve Německá jihozápadní Afrika, je na západním pobřeží jižní Afriky. V roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí získala nezávislost, a to od Jihoafrické republiky, která ji přechodně spravovala. Úředními jazyky je zde angličtina a němčina, která se považuje za hlavní v obchodních jednáních.
Německo není jedinou zemí, která v současné době se omlouvá za genocidu. Právě v tyto dny se omluvil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador za masakr na Číňanech v květnu 1911. Tehdy v severo mexickém městě Torreron bylo povstalci v době revoluční války zavražděno přes tři sta zde žijících Číňanů. V prohlášení prezident ve své omluvě zdůraznil, že jeho země již nikdy nepřipustí diskriminaci a xenofobii.
Richard Seemann
vaševěc.cz
