Jdi na obsah Jdi na menu
 


Německé nacistické hnutí v Československu 1918 – 1938 II

5. 4. 2020

Německé nacistické hnutí v Československu

1918 – 1938 II

Prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc.

 

Německá nacistická strana v Československu současně zdůrazňovala, že chce provádět politiku všeněmeckou, nikoli jen sudetoněmeckou. Proto se také začala podílet na německé politické linii usilující o realizaci anšlusu, který měl být prvním krokem ke spojení Německa s Rakouskem a Československem. Již v roce 1928, při první oficiální návštěvě československého ministra zahraničí Beneše v Berlíně mu byl předložen oficiální návrh na přistoupení k takto vymezenému pojetí anšlusu. Ministr důrazně a jednoznačně odmítl. Nacistické úsilí o anšlus pokračovalo však i v následujících letech.

Nacistická propagace anšlusu se také prosazovala mj. i tím, že k některým nacistickým shromážděním v republice se sjížděli i nacisté z Rakouska a Německa, kteří projednávali možnosti takového mezistátního spojení. Přiváželi pozdravy od Hitlera a byly doplňovány alegorickými scénami, např. obrazy v nichž tři kováři - Německo, Rakousko a Československo - kovají společně meč - budoucí Velké Německo. V roce 1931 byla uzavřena dokonce i oficiální německo-rakouská dohoda o anšlusu, která byla však paralyzována důraznou mezinárodní politickou akcí Československa a Malé dohody.

Československá vláda sledovala nacistickou politiku systematicky a všestranně a snažila se ji tlumit různými zákazy: neposkytovala víza agresivním řečníkům z Německa a Rakouska, bránila nelegálnímu překračování hranic, zakazovala nošení hnědých košil s nacistickými odznaky. Výrazně se pak snažila tlumit a oslabovat nacistické hnuté i svou aktivní zahraniční politikou:

V únoru 1933 byly tzv. Organizačním paktem položeny základy k užšímu spojení tří malodohodových států - Československa, Rumunska a Jugoslávie - v pevnější celek, který tím získal větší váhu v evropském ekonomickém a politickém vývoji.

*

 

Počátkem roku 1932 zadrželi českoslovenští celníci na hranicích s Německem kurýra říšského vedení nacistické strany v Německu s výzvou adresovanou nacistické straně v Československu:

"Čiňte všechny přípravy, abyste byli připraveni, až náš nejvyšší vůdce vydá příkaz sáhnout ke zbrani za sjednocení... Den není již daleko a sjednocení musí být provedeno s pomocí vaší [tj. sudetských Němců v Československu] a s pomocí německého Rakouska!" Byla to výzva k společnému provedení Hitlerova nacistického puče v Německu, Rakousku a Československu a k vytvoření z nich jednotnou "německou říši."

Československé úřady - vláda, ministerstvo vnitra, národní obrany a zahraničí - sledovaly podrobně aktivizaci nacistického hnutí a činnost jeho organizací a již v roce 1932 provedly proti němu zásah:

V srpnu 1932 byl v Brně zahájen proces se sedmi hlavními představiteli německého nacistického Sportovního svazu (Volkssportverband). Byli obžalováni z toho, že v letech 1930 - 1932 připravovali ¬ve spolupráci a pod vedením Adolfa Hit1era - provedení nacistického převratu v Německu, Rakousku a Československu. Vojenskými úřady byl předložen materiál o výcviku a vyzbrojování organizace Volkssport Hitlerovými údernými oddíly SA. Bylo konstatováno, že tyto "vojensky organizované a vycvičené oddíly tvoří fakticky organickou složku Hiterových úderných říšskoněmeckých oddílů". Všichni obžalovaní byli odsouzeni do vězení podle zákona na ochranu republiky.

Brněnský proces přesáhl svým významem hranice Československa. Byl zcela novým prvkem v evropském vývoji a byl konkrétním varováním Evropy před expanzivními silami německého nacistického hnutí. Současně měl i dramatickou dohru na mezinárodní politické scéně. V téže době projednávala totiž odzbrojovací komise Společnosti národů žádost Německa o zvýšení kvóty svého zbrojení. Jedním z německých argumentů bylo tvrzení, že oddíly SS a SA nejsou vojenskými oddíly a nemohou být proto zahrnuty do početního stavu armády.

Generálním zpravodajem této odzbrojovací komise byl ministr Beneš a ten na základě konkrétních údajů získaných z brněnského procesu, doložil nepravdivost tohoto tvrzení. A proto také byl německý návrhu na zvýšení početního stavu německé armády na odzbrojovací komisi Společnosti národů odmítnut.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář