Nejen o vyhánění Čechů z jejich domovů v době tzv. protektorátu
Nejen o vyhánění Čechů z jejich domovů v době tzv. protektorátu
Opět jde o téma téměř zapomenuté. Můžete se s ním setkat jen ojediněle. Budeme se však snažit jej vzpomínkami postižených oživit.
Ing. Josef Mikš a PhDr. Dagmar Stryjová jsou autory publikace Ztracené domovy, která pojednává o vystěhování českého obyvatelstva ze severní části Vyškovska.
Studium německých plánů a dokumentů přineslo nezvratné důkazy, že rozšiřování střelnice a vystěhování obyvatelstva z těchto oblastí bylo promyšleným, cílevědomým a záměrným aktem. Bylo jedním z důležitých germanizačních opatření, které v souhrnu měly vést k úplnému ovládnutí českých zemí a v podstatě k fyzické likvidaci našeho národa.
V podstatě stejný cíl Němci sledovali při vystěhování českého obyvatelstva z několika vesnic na Neveklovsku, i když se jako v případě Vyškovska mluvilo o rozšiřování vojenského prostoru pro potřeby německého armády. „Nejen Neveklovsko varuje“ je název publikace, z níž budeme též čerpat, abychom vám přiblížili těžké osudy našich předků, kteří byli vyháněni ze svých domovů.
Když si ještě připomeneme na nahnání statisíců našich mladých lidí na nucenou práci do Německa, bylo jich celkové více než 600 tisíc, z nichž na 5 tisíc se již domů nikdy nevrátilo. Tito mladí lidé na prahu života byli utýrání prací, někdy i ubiti Němci, či se stali obětí anglo-amerických náletů na Německo.
Uvědomíme-li si dále, že statisíce našich lidí prošli peklem německých věznic, koncentračních táborů, z nichž se mnozí již nevrátili, můžeme si udělat obrázek o tom, jak naši předkové v tzv. protektorátní době bídně žili a za jakých útrap umírali.
Co o životu našich předků v protektorátu soudí někteří tzv. sudetští Němci?
Miroslav Klen, předseda Kruhu občanů České republiky vyhnaných roku 1938 z pohraničí píše o tom, jako to viděli a dosud vidí někteří sudeti:
„Češi si žili během války jako v ráji,“ prohlašuje můj soused v diskusním pořadu vídeňské televize. Ostatní tzv. Novorakušané, odsunutí po válce od nás, živě souhlasí. Tento bývalý majitel severočeské továrny ví dobře od moderátora, že mi Němci ve válce zavraždili jedenáct příbuzných. Ví i to, že dalšímu českému účastníku diskuse popravili otce ze „napomáhání osobám ‚Říši nepřátelským“, což byla formulace pro sbírku na oběti koncentráků.
Podobné cynické výroky o tom, jak prý si „Češi žili“ lze slyšet zejména z úst funkcionářů sudetoněmeckého landsmanšaftu často. O svém utrpení hovoří a píší v nesčetných článcích a publikacích velmi barvitě, někdy sice věcně, často však i nepravdivě. O zločinech, které sami páchali na Češích a antifašistech, vědět nechtějí, ač zde jasně existuje časová i příčinná souvislost.“
Zdržíme se komentáře. Pravda v předmětné záležitosti je tak jasná, že sama přesvědčuje, aniž by potřebovala nějaké pomocné berličky.
Dr. O. Tuleškov