Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejde pouze o Hrad

7. 12. 2022

 

Nejde pouze o Hrad

Marek Řezanka

 

Milí občané,

kabinet Petra Fialy ovládá sněmovnu, senát, má vliv v krajích i v obcích a dostává se mu exkluzivního zacházení v médiích. Poslední baštou, kterou ještě nedobyl, je Hrad. Pak by již získal všechny trumfy k nastolení kompletní diktatury.

 

Proces „ukrajinizace“ naší společnosti dosáhl nebezpečných rozměrů – a ve vzduchu doslova visí povolávací rozkazy. Zažíváme energetickou krizi, ekonomický kolaps – a vláda na nás přesto aplikuje ty nejdrastičtější asociální recepty, které se neosvědčily ani v dobách příznivějších. Našemu národu hrozí zánik. Tomu je třeba zabránit – a přijít s národním obrozením.

 

Co dělá Kozel?

 

Vlk hlídá ovce, liška kurník střeží.

Vůl oplodnit má krávu místo býka.

Vůz táhne želva – vskutku bez otěží,

porcovat maso zbylo na králíka.

Kukačky péče o hnízdo se týká.

Lev spolu s tygrem všechny kozy dojí

a je to zajíc, kdo vyzývá k boji,

zatímco osel dělá pokladníka.

Léčit má ovád – a komáři hojí.

Co dělá kozel? Přece zahradníka.

 

Tchoř má dbát o to, aby byt byl svěží.

Chov tučných kaprů na starost má štika.

Lenochod závod míru zrovna běží.

Na práci v šatně statný mol si zvyká,

straka má skvělé místo klenotníka.

Rak podílí se čile na vývoji,

slepice v čele vědců hrdě stojí.

Papoušek plní roli zpovědníka.

Vosy zas pevně péče o sad pojí.

Co dělá kozel? Přece zahradníka.

 

Žralok dbát vzorně měl by o pobřeží.

Komu že se to „ctihodnosti“ říká?

Chameleonům. Kdopak dřevo těží?

Kůrovci. Krysu vzali za skladníka.

Červotoč přijal místo knihovníka.

Kuchaře chcete? Mouchy se již rojí.

„Odborníci“ jsou tady vlastně dvojí:

Jeden vše zkazí – druhý blahem hýká,

neb ve své funkci sám se uspokojí:

Co dělá kozel? Přece zahradníka.

 

Takový zlořád dlouho neobstojí.

Upadne, zetlí, rozpadne se v hnoji.

Ponořen do tmy takový svět pyká.

Ego pár tupců funus mnohým strojí.

Co dělá kozel? Přece zahradníka.

 

Vládní koalice Spolu, která oplývá experty jako Langšádlovou, Nekulou či Černochovou – a kde dalšími ministry jsou Rakušan, Síkela či Lipavský, představila svou vizi budoucího prezidenta. Jak již mají Spolu v oblibě, na počtu nešetří – a tak se podpora vládního kabinetu dostala hned třem uchazečům o Hrad, asi aby na něm mohli usednout spolu jako trojhlavá saň.

 

Pojďme si tedy její jednotlivé hlavy představit:

 

Petr Pavel: Toto je další z vládních špatných vtipů. Generál Pavel by měl být pro všechny, kdo vykřikují, jak se na Hrad nesmí za žádnou cenu dostat „agent Bureš“ (myslí jím A. Babiše), zcela nepřijatelný. Právě pro svou kariérní minulost. Historik Petr Blažek jasně poukázal na fakt, že Petr Pavel byl frekventantem zpravodajského institutu komunistické vojenské rozvědky: „Údajně nikdy neměl nic společného s rozvědnou činností. Dokumenty ovšem hovoří zcela jinak. V roce 1988 Pavel nastoupil do I. ročníku výzvědné školy vojenské rozvědky, tedy Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS GŠ), která v úvodním ročníku probíhala pod krytím jako Vojenská akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně.  Ve skutečnosti se jednalo o kurz organizovaný 26. oddělením ZS GŠ, což byl Zpravodajský institut. Tento institut měl cca 80 zaměstnanců, kteří vyučovali frekventanty uvedeného zpravodajského kurzu. Institut připravoval pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly. Posluchači byli cvičeni jak v cizích jazycích, tak v práci se zpravodajskou technikou, v metodách výslechů, obsluhování agentů atd. Další dva ročníky probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v ulici Karolíny Světlé v Praze. Pavel byl posluchačem kurzu D-2. Jeho manželka byla informována o jeho krycí legendě, kdy měl jezdit do školy údajně jako tlumočník a překladatel. Archivní dokumenty pochází ze spisu ZS GŠ vedeném k Petru Pavlovi, který je uložen v ABS. Ve spise je uvedeno také jeho krycí jméno Pávek. Kdo nechce na Hradě „agenta Bureše“, jednoduše na něm nemůže chtít ani „agenta Pávka“, kterému by tak již chyběl (po vzoru filmu Vesničko má středisková) pouze Otík. Do role Otíka vládní koalice odsoudila celou řadu horlivých ambiciózních kandidátů za Demoblok (Hilšera, Drahoše ad.).

 

Pavel Fischer: Známe přísloví „Petr nebo Pavel“ – ve smyslu, je jedno, zda tam bude ten nebo onen. Tady to platí doslova: Pavel Fischer a Petr Pavel mají jednu věc společnou: Nekritickou ambici po moci, jež neodpovídá jejich schopnostem. Pavel Fischer mimo jiné tvrdil, že Miloš Zeman je údajně dezorientován a není schopen vykonávat svou funkci. Tímto svým postojem dokonce výrazně vybočil z běžné senátní antipatie vůči naší hlavě státu a zařadil se po bok odpornou lež hlásajícího S. Bartíka, který úmyslně vypustil hoax o Zemanově údajné rakovině, aby ho poškodil ve volbách. „My jsme dospěli k závěru, že předložené dokumenty nemají dostatečnou intenzitu a rozsah k tomu, aby byl aktivován článek 66 Ústavy", prohlásil předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň z klubu ODS a TOP 09. „Tam musí existovat natolik závažné objektivní důvody, které mu (prezidentovi) znemožňují vykonávat tu funkci. A já tady vidím spíš tu subjektivní stránku. To, že se nám pan prezident nelíbí a že si myslíme, že nekoná tak, jak nám se líbí, to přece není důvod k tomu, abychom ho zbavovali pravomocí. Na tom jsme se shodli všichni, jak na výboru, tak na komisi, tak i ústavní právníci", dodal Goláň. Po Václavovi Láskovi, který si v minulosti vymyslel „x“ bodů, kdy měl prezident republiky porušit Ústavu České republiky, se nyní veřejně znemožnil P. Fischer, který by rád na Hrad kandidoval. Sám ovšem prokázal jak neznalost ústavy, tak svou enormní zaujatost proti M. Zemanovi. Snad se tedy z boje o Hrad aspoň dostatečně diskvalifikoval. Je jedině dobře, že samotná vláda vyslala signál, že mezi ním a Petrem Pavlem nevidí rozdíl.

 

Danuše Nerudová: Do třetice zde máme ženu – a nemůže se nám nevybavit vzpomínka na to, jak se na Slovensku stala prezidentkou zcela neznámá osoba, Zuzana Čaputová, kterou stvořily mainstream a reklama. Nerudová jasně prohlásila, že by vyznamenala vrahy: „Nemohu s ním souhlasit (s generálem Pavlem). Mašínové jednali jako vojáci. Bojovali proti nepříteli své země. Patří jim čest a úcta. Udivuje mě, že právě toto generál zjevně nepochopil.“ Podříznutý spoutaný člověk této „dámě“ evidentně nevadí. To si bude dobře rozumět s ministryní Černochovou, které pro změnu nevadí teroristický útok na bezbrannou ženu – novinářku.

 

 Máme zde tři morální profily, jež subjektivně hodnotím jako velice odporné, a to na základě výše uvedených skutečností. Je potřeba, aby se této trojhlavé sani postavil kandidát, jehož hodnotový systém bude zcela jiný – a bude zaměřen na zájmy nás, občanů, nikoli mocenských klik v zahraničí.