NE vyhazovům za postoj
NE vyhazovům za postoj
Marek Řezanka
Čím dál více se za vlády Petra Fialy rozmáhá děsivý trend, kdy výrazné osobnosti, které si dovolí proti jeho kabinetu aktivně vystupovat na veřejnosti, čeká mediální štvanice a ztráta jejich pozice ve společnosti. Už tomu celému schází jen nějaká ta kotelna, kam by nepohodlný akademik zamířil.
Petr Drulák pracoval jako seniorní badatel Ústavu mezinárodních vztahů, který je výzkumnou institucí Ministerstva zahraničí. Od chvíle, kdy se na ministerstvo zahraničních věcí dostal „bakalář“, byl na pana Druláka vyvíjen soustavný tlak – a to pro jeho odborné názory, které ovšem nejsou v souladu s bakalářovou ideologickou linií. Souboj bakaláře s profesorem skončil odvoláním pana profesora – oficiálně pro přebytečnost:
„Pozice pana profesora Druláka byla zrušena na základě organizační změny, ke které jsme museli přistoupit za účelem konsolidace rozpočtu“, vyslal nám všem nepříjemný signál ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), Ondřej Ditrych.
Dlouhodobě nátlaku rektora a akademického senátu z řad ideologicky uvědomělých studentů čelí děkan národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, Miroslav Ševčík.
Akademický senát z řad studentů zformuloval text, za nějž by se nemusel stydět ani obávaný inkvizitor, Bernad Guyi: „Vaše porušování pravidel stanovených jak v Etickém kodexu VŠE, tak v Morálně-etických zásadách vedoucích pracovníků VŠE stanovených rektorem univerzity nás nejen znepokojuje, ale považujeme to i za neakceptovatelné chování u vysoce postaveného akademika.“
Pokud se chceme ohánět etickým kodexem – pak univerzálně, prosím.
Primář sokolovské nemocnice, Martin Straka, se veřejně vyjadřoval o tehdejším prezidentovi republiky jako o „pochcané mrtvole“.
Ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman pro změnu na adresu Miloše Zemana pronesl: „Po rozhovoru pana prezidenta pro Český rozhlas jsem školníkovi uložil, ať ty obrazy (prezidenta Zemana) zahrabe do kompostu.“
Bergmana, který měl být za své jednání – právě proto, že bylo v hrubém rozporu s etickým kodexem, odvolán, se následně zastala např. Učitelská platforma; Podle jeho vlastních slov na Facebooku dostal řadu podpůrných zpráv a nabídek na peněžní sbírku, aby o odměny nepřišel. Rada Ústeckého kraje nakonec Bergmanovi odměnu přiznala – za kritiku prezidenta tedy finančně potrestán nebyl.
Tyto dvojí metry získávají každým dnem na obludnosti. Jsou tu „nedotknutelní“, kteří si mohou porušovat vesele, co se jim zamane, protože jejich ideologický zápal odpovídá „požadavkům doby“. A pak jsou tu všichni ostatní, kteří v případě, že se od víry pravé odchýlí, budou popotahováni a postihováni.
Například Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, je politicky aktivní až běda – a je spojena s Milionem chvilek.
Kdo by si dovolil nějakého akademika odvolávat za jeho účast na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii? Ale pokud se akademik účastní „nesprávné demonstrace“, na podporu vládou ožebračovaných občanů, hovoří se o „neakceptovatelném chování“.
Jestli je zde něco neakceptovatelného, je to právě snaha zbavovat někoho funkce za to, že šel demonstrovat v souladu se svými demokratickými právy. Je neakceptovatelné, aby odborníci byli nálepkováni jako „dezoláti“ jen proto, že nesouhlasí s vládou.
K výše popsanému nebezpečnému trendu nemlčme. Dnes vyhodí z práce pana Ševčíka – zítra nás. Dejme najevo – a dostatečně razantně – že něco takového nehodláme tolerovat.
Na jedné straně se Petr Pavel bratříčkuje s lidmi, kteří odcizili a poškodili prezidentskou standartu – a přistupuje na jejich požadavky – na straně druhé se před soudem pranýřuje bývalý disident, Jaroslav Popelka, který vyjádřil nesouhlas s vyvěšováním cizích vlajek na budovách, kde by měly viset toliko vlajky státní. Na jedné straně si jistí beztrestně dovolují druhé vulgárně urážet (Martin Straka) či přímo vyzývat k násilí (Martin Lang), na straně druhé nesmí akademik ani podpořit demonstraci nespokojených občanů. Společnost je rozdělena na privilegované – a kmány. Privilegovaní mohou vše – a vždy to bude mediálně kvitováno – zato kmán je pokárán za sebemenší vybočení z řady.
Nechtějme, aby ve vysokých funkcích mohli být jen ti loajální. To tu již bylo – a neosvědčilo se to.
Žádejme, aby byla zveřejněna videa z demonstrace ze dne 11. 3., která dokazují, že se docent Ševčík žádného výtržnictví ani násilného jednání nedopustil – a že je perzekuován pouze za svou účast na demonstraci. Protivládní odpor nesmí být kriminalizován. Budeme-li k totalitním projevům mlčet, přijde čas, kdy tato totalita dožene i nás. A nebude nikdo, kdo by nám pomohl. I proto tímto vyjadřuji svou plnou podporu panu Ševčíkovi.
