Na Čechy padá zdražování skoro nejhůř v Evropě. Máslo skočilo o 60 procent
Na Čechy padá zdražování skoro nejhůř v Evropě. Máslo skočilo o 60 procent
reportér
Foto: Profimedia.cz
Obchodní řetězce dříve tlačily na dodavatele, aby ceny nezvyšovali, což na přelomu roku skončilo.
5:00
ANALÝZA. Česko patří mezi země Evropy, kde se zdražuje takřka nejvíc. Například mouka meziročně podražila o sedmdesát procent.
Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Co se v analýze dočtete
- Tuzemské supermarkety v rámci Evropy vedou ve zdražování másla, mouky, mléka a cukru.
- Ve zbytku Evropy většinou nezdražují restaurace a hotely, prodej obuvi a oděvů, potřeby pro zahradu a chov domácích zvířat a informační technologie. V Česku obchodníci žádají o deset až dvacet procent víc než před rokem.
- Problém má i psychologický rozměr. Po Dánech mají Češi největší obavy z dalšího zdražování. Nakupují proto do zásoby, což obchodníkům umožňuje nasazovat a držet vysoké ceny.
Měníme nákup na zážitek, hlásá nápis na jednom z velkých obchodních řetězců v Praze. Málokdy platí reklamní slogan tak doslova. Dnes může jít o to, kdy cena másla překročí hranici 59,90 koruny. Od konce července zkoušejí obchodníci jeden po druhém aspoň u jedné značky másla vyzkoušet cenu, která má na začátku šestku. Pro jednoho z nich je pro experiment dostatečná cena 62,90, další se u „prémiového“ másla odváží o čtyři koruny výše.
Přitom už v červnu tuzemské máslo zdražilo proti minulému roku o 56 procent, nejrychleji v celé Evropské unii.
Dobrodružství s máslem není výjimkou. Počátkem srpna ještě řetězce držely cenu nejlacinějšího rohlíku na dvou korunách padesáti haléřích, experti i zástupci Potravinářské komory ovšem v médiích už připravují zákazníky na to, co mohou očekávat. „Rohlík může celkem rychle stát korun pět. Takovéto zdražení o několik desítek procent může v důsledku války brzy nastat,“ zaznělo například v televizi Prima. Přitom také v případě pečiva Česko patří ke čtyřem zemím, kde se zdražuje nejrychleji.
Eurostat tvrdí, že se v tuzemsku zdražuje čtvrtým největším tempem po třech pobaltských státech. Pokud se nechá stranou dovezená inflace, tedy ceny energií a potravin, které nejvíc zasáhl vliv ruské agresivní války na Ukrajině, pak překonáme i Pobaltí. Restaurace a hotely, prodej obuvi a oděvů, potřeby pro zahradu a chov domácích zvířat, informační technologie. V těchto případech většina Evropy nezdražuje, ovšem tuzemští obchodníci žádají v průměru o deset až dvacet procent vyšší ceny než před rokem.
Největší inflace v EU
Meziroční růst cen v procentech
Potraviny
|
EU 11,9 |
1. Litva 28,6 |
6. ČR 19,1 |
---|---|---|---|
Z toho: |
|
|
|
Mouka |
EU 29,9 |
1. ČR 69,7 |
|
Máslo |
EU 29,7 |
1. ČR 55,8 |
|
Cukr |
EU 18,0 |
1. ČR 41,1 |
|
Mléko |
EU 15,3 |
1. Litva 45,6 |
2. ČR 37,4 |
Vepřové |
EU 12,1 |
1. Německo 21,5 |
2. ČR 19,6 |
Čokoláda |
EU 3,4 |
1. Lotyšsko 16,4 |
3. ČR 11,0 |
Drůbež |
EU 20,0 |
1. Maďarsko 37,1 |
4. ČR 32,8 |
Chléb |
EU 15,9 |
1. Bulharsko 46,5 |
4. ČR 28,7 |
Zdroj: Eurostat, červen 2022
Byznysmeni vysvětlují vyšší ceny u běžného spotřebního zboží a služeb nutností uhradit strmě rostoucí účty za energie, podle expertů to však není dostatečné vysvětlení. „Deviace je dost velká, aby to nešlo zdůvodnit mimořádnými nákladovými podmínkami,“ míní Josef Vlášek z Českého statistického úřadu. Některé firmy se podle něho snaží dorovnat ztráty z uzávěr během pandemie covidu. „U hospodských je dnes návštěvnost na 70 až 90 procentech období před covidem. Tak se tržby snaží dohnat cenami,“ vysvětluje statistik.
To potvrzuje i hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Převážil názor, že si lidé během kvantitativního uvolnění v časech covidu vytvořili velká depozita a že je tedy začnou utrácet. Tak se ceny napálily,“ uvedl k restauracím. Analytik ovšem dodává, že strategie úplně nevyšla, protože lidé tváří v tvář cenám začali na službách šetřit.
Řetězce už netlačí na nízkou cenu
Nevětší zvláštností tuzemského trhu jsou vysoké ceny oděvů. „Zákazníci si nákupem oblečení stále potvrzují svůj společenský status, proto u nás byly značkové věci vždycky dražší. To platí i dnes,“ vysvětluje Petr Dufek.
Hlavním průšvihem jsou přesto ceny potravin. V průměru rostou šestým nejrychlejším tempem v Evropě, přitom některé zboží, třeba ryby nebo nealkoholické nápoje, zůstává víceméně na předkrizových cenách. Proti tomu jsou tuzemské supermarkety zdražovacími premianty nejen v případě již zmíněného másla, ale také u mouky, mléka a cukru. V žádném z těchto případů není viníkem nedostatek surovin, protože byznys tuzemských zemědělců i potravinářů stojí na exportu obilí či produkci kravínů a cukrovarů. „Potíž je v tom, že za cenu, kterou platí importéři v zahraničí, prodávají čeští producenti obilí i mléko také na tuzemském trhu,“ upozorňuje Josef Vlášek. Zdražení v cizině se tak obratem přenese do Česka.
Zkušený statistik rovněž vypozoroval, že supermarkety změnily u potravin strategii. „Obchodní řetězce dříve tlačily na dodavatele, aby se ceny nezvyšovaly, ale na přelomu roku to skončilo a teď na požadavky zpracovatelského průmyslu přistupují,“ popsal Josef Vlášek novou situaci.
Největší inflace v EU
Meziroční růst cen v procentech
Celkem bez energií, potravin, tabáku a alkoholu
|
EU 4,6 |
1. ČR 12,8 |
|
---|---|---|---|
Restaurace a hotely |
EU 9,0 |
1. ČR 23,7 |
|
Boty a oděvy |
EU 1,6 |
1. ČR 19,7 |
|
Zahrada a zvířata |
EU 6,1 |
1. ČR 17,0 |
|
Informační technologie |
EU 1,3 |
1. ČR 12,3 |
|
Zdravotnictví |
EU 2,3 |
1. ČR 8,6 |
|
Šperky |
EU 6,6 |
1. Maďarsko 17,3 |
2. ČR 16,0 |
Osobní péče |
EU 4,6 |
1. Maďarsko 12,9 |
2. ČR 10,9 |
Mobilní telefony |
EU 2,6 |
1. Finsko 15,7 |
3. ČR 9,7 |
Stavební materiál |
EU 11,2 |
1. Maďarsko 31,4 |
4. ČR 21,3 |
Automobily |
EU 8,2 |
1. Estonsko 17,8 |
4. ČR 14,6 |
Zdroj: Eurostat, červen 2022
Což potvrzuje i analytik Dufek. „Konkurence u nás funguje zajímavým způsobem. Řetězce nesoutěží, kdo nabídne nejlacinější zboží, ale jak velkou inflaci si mohou dovolit,“ srovnává tuzemské poměry s Německem.
Sázka na tvrdý alkohol
Obavy z inflace se ovšem šíří celou Evropou, jak potvrzují červencové údaje Eurostatu, podle kterých se nálada podnikatelů i spotřebitelů zhoršuje už pátý měsíc po sobě. Depresi politiků, kteří si s tím nevědí rady, vyjádřil nejlépe rakouský kancléř Karl Nehammer. „Pokud budeme všechno dělat jako dosud, pak jsou před námi jen dvě volby: alkohol nebo psychofarmaka,“ prohlásil v polovině července na sjezdu tyrolské pobočky lidové strany.
Fakticky tím kancléř upozornil na paradoxy inflačních časů, protože konkrétně tvrdý alkohol je jednou z mála komodit, které v Rakousku zlevňují. Přesto cynický podtext jeho výroku vzbudil takové pohoršení, že podpora lidovců klesla ke dvaceti procentům, tedy na nejnižší historickou úroveň. Jestli budou i české vládní strany čelit stejnému výbuchu nespokojenosti, tak zní před podzimními volbami klíčová otázka pro českou politiku.
Víc se zdražování bojí jen Dánové
Strach Čechů ze zdražování byl v červenci podle Eurostatu po Dánech druhý největší. To potvrzuje červnový průzkum STEM. Osmdesát procent občanů omezilo svou spotřebu a dvě třetiny se obávají, že jejich rodina upadne do chudoby. Zlepšení v příštím roce čeká jen 18 procent Čechů.
Ceny rostou na všech frontách
Podraží také surfování.
29. 7. 14:21
Také proto je ekonom Dufek přesvědčen, že se tuzemská inflace stává otázkou sociální psychologie a že právě psychologické důvody vysvětlují, proč je po odečtení energií a potravin nejvyšší na starém kontinentě. Lidé propadlí obavám, že ještě zdraží, „tankují“ zásoby potravin i průmyslového zboží. „Obavy tak vyvolávají dodatečnou poptávku, na kterou obchodníci reagují u některých komodit dalším zdražováním,“ upozorňuje analytik, podle kterého se vrací praxe předzásobení známá z nedostatkového hospodaření minulého režimu. V prostředí, kde stát ceny přestal regulovat, probouzejí staré návyky nové nebezpečí, tedy inflační spirálu, která se nemusí zastavit, i když zboží bude dostatek.
Největší inflace v EU
Meziroční růst cen v procentech
Celkem |
EU 9,6 |
1. Estonsko 22,0 |
4. ČR 16,6 |
---|---|---|---|
Energie |
EU 41,8 |
1. Estonsko 108,7 |
14. ČR 36,2 |
Pohonné hmoty |
EU 39,2 |
1. Litva 64,2 |
11. ČR 47,8 |
Tabák |
EU 3,2 |
1. Dánsko 10,3 |
2. ČR 8,5 |
Alkoholické nápoje |
EU 5,1 |
1. Litva 11,2 |
21. ČR 2,9 |
Zdroj: Eurostat, červen 2022
Německá inflace se drží od března v rozmezí sedmi a osmi procent. To vedlo ředitele institutu Ifo Clemense Fuesta k předpovědi, podle níž zdražování u sousedů překonalo svůj vrchol. To v případě Česka zdejší experti vylučují už z toho důvodu, že se teprve budou načítat ceny energií.
Benzin a nafta sice zdražují skoro o polovinu, jedenáctým nejrychlejším tempem v Evropě. Je to však zásluhou snížení spotřebních daní, které v září skončí. Ceny elektřiny a plynu se zvyšují podle údajů ČSÚ „pouze“ o třetinu, ovšem jen díky tomu, že se zdražování oznámené dodavateli projeví postupně až do konce roku, jak budou jednotlivým zákazníkům končit fixace. Optimistická předpověď proto zní, že se letos inflace udrží v koridoru 17 až 20 procent.
Zbývá „Nehammerova útěcha“. Tvrdý alkohol zdražuje také u nás jen o necelá tři procenta.
ttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-na-cechy-pada-zdrazovani-skoro-nejhur-v-evrope-maslo-skocilo-o-60-procent-210877#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz