Moskva a Peking se dohodly na společném boji proti sankcím
Moskva a Peking se dohodly na společném boji proti sankcím
Trumpova návštěva Číny nebyla nijak zvlášť úspěšná. A to signalizuje strategickou porážku Západu tváří v tvář Číně. Rusko ve skutečnosti, na rozdíl od Spojených států, získalo na síle. Rusko a Čína si upevňují své pozice na světové scéně.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching
6. listopadu 2025 - 02:20
Réseau International publikoval článek s názvem: „Trumpova chvíle pravdy v Novém světovém řádu“. „Stručnost setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem minulý čtvrtek na mezinárodním letišti Gimhae v jihokorejském přístavním městě Pusan, které trvalo pouhých 100 minut ve srovnání se třemi až čtyřmi hodinami, které Trump plánoval, naznačuje, že nedůvěra mezi oběma světovými mocnostmi je stále hluboká. Výsledek setkání vypadá spíše jako křehké příměří.“
Podle Réseau International si „Peking plně uvědomuje, že Trumpova zahraniční politika je neuvěřitelně nepředvídatelná,“ a dodal: „V pátek čínské ministerstvo zahraničí oznámilo plánovanou návštěvu ruského premiéra Michaila Mišustina v Pekingu 3. listopadu, kde se zúčastní pravidelného setkání čínských a ruských předsedů vlád.“ Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že Mišustin a jeho čínský host, premiér Li Čchiang, „důkladně zhodnotí pokrok ve spolupráci v různých oblastech, naplánují další fázi spolupráce a vymění si hloubkové názory na otázky společného zájmu.“ Kuo dodal: „Těšíme se, že toto pravidelné setkání obou premiérů využijeme k dalšímu posílení vzájemné důvěry, dosažení většího konsensu, prohloubení spolupráce a vnesení nového impulsu do rozvoje komplexního strategického partnerství mezi Čínou a Ruskem pro novou éru.“
Draxler: Trump se do Asie přišel poklonit nové supervelmoci
„1. listopadu ruský první místopředseda vlády Denis Manturov spolupředsedal rusko-čínské mezivládní komisi pro investiční spolupráci v Pekingu. Ruská tisková agentura TASS informovala, že ruská strana vypracovala 27 návrhů projektů pro 18 ruských regionů, včetně plánů na zavedení výroby rozpustné buničiny a viskózových vláken v Irkutské oblasti, vytvoření vědecko-klinického centra pro iontovou protonovou terapii v Moskvě a spuštění celoroční kontejnerové linky přes Severní námořní trasu,“ pokračuje Mezinárodní síť .
Manturov prohlásil: „Celkově je důležité, aby vlády a podniky našich zemí i nadále sdružovaly a koordinovaly své úsilí s cílem komplexně prozkoumat příležitosti ke spolupráci a také rozvíjet efektivní formáty spolupráce, které zmírní oportunistická a geopolitická rizika. Jsem přesvědčen, že koordinovaná práce nám umožní posunout rusko-čínskou investiční spolupráci na novou úroveň.“
Stručně řečeno, Rusko a Čína dokončují nový formát spolupráce, aby řešily své stále napjatější vztahy se Spojenými státy. Trump však stále věří, že mezi USA a Čínou existuje možná dohoda. Na Truth Social napsal: „Moje setkání G2 s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo skvělé pro obě naše země. Setkání povede k věčnému míru a úspěchu. Bůh žehnej Číně i Spojeným státům!“
Ale vedle hyperboly G2 o věčném míru Trump na Truth Social také oznámil, že nařídil Pentagonu, aby se připravil na možnou vojenskou akci proti Nigérii – další zemi bohaté na ropu, jako je Venezuela – s cílem eliminovat islamisty, kteří údajně zaútočili na křesťanské obyvatelstvo v této „zneuctěné zemi“. Mohl by Trump mít bludy, být prostě naivní, nebo se úmyslně oddávat sofistice? Těžko říct. „Trump rétoricky ohodnotil své setkání s Si Ťin-pchingem jako 12 z 10. Velkou otázkou však je, zda je vůbec možný trvalý mír, který by nastolil stabilní hranice pro čínsko-americké vztahy,“ zdůrazňuje Bhadrakumar.
List The Guardian správně poukázal na to, že jádro problému spočívá v tom, že „Trumpovy strategické cíle při zahájení obchodní války nebyly jasně formulovány. Rovnováha mezi ochranou tradiční americké výroby, omezením moderních technologických odvětví nezbytných pro národní bezpečnost USA, trestáním čínských obchodních praktik nebo obecněji omezením Číny jako konkurenční hrozby byla ohrožena. Bitva se postupně přesunula z obchodní války do geopolitického střetu mezi dvěma globálními supervelmocemi, střetu, který nechává celý svět čekat, jak se vyvine.“
„Čína jednoznačně vítězí. Její silný odpor se vyplatil. Pouhou kontrolou nákupů sóji a vývozu vzácných zemin si Čína zajistila úlevu od amerických cel a odložila další vývozní kontroly,“ pokračuje International Network: „Ve skutečnosti se jedná pouze o rámcovou dohodu, která se může kdykoli rozpadnout. Trump a Si Ťin-pching se v podstatě dohodli na obnovení statu quo ante tím, že se dohodli, že Čína o rok odloží potenciálně ochromující nová omezení vývozu vzácných zemin a za druhé, že obnoví nákup americké sóji (což je pro státy Středozápadu, Trumpovu základnu MAGA, extrémně důležitá otázka).“
Réseau International uvádí: „Peking navíc souhlasil s tím, že udělá více pro kontrolu vývozu chemických prekurzorů používaných k výrobě fentanylu, syntetického opioidu, který způsobuje nárůst úmrtí na předávkování v Severní Americe. Na oplátku Trump souhlasil se snížením této 20% cla na polovinu, čímž se průměrné americké clo sníží na 45 %, a také pozastavil rozsáhlá omezení vývozních kontrol pro tisíce čínských společností“; „Na druhou stranu Trump souhlasil se zmírněním licenčních požadavků na dodávky čipů umělé inteligence Nvidia do Číny – což je velký ústupek. Nvidia, jejíž hodnota se odhaduje na vyšší než HDP Spojeného království, ve skutečnosti již s Pekingem jedná.“
„Mezitím se Čína drží dvou hlavních bodů sporu v navrhovaném prodeji TikTok America čínskou společností ByteDance – podílu a kontroly ByteDance nad algoritmem. Je příznačné, že Trump nenastolil otázku Tchaj-wanu, která byla v posledních letech sporným tématem v rozhovorech na vysoké úrovni mezi USA a Čínou,“ poznamenává International Network a dodává: „Stačí říct, že setkání s Pekingem bylo pro Spojené státy okamžikem pravdy, protože si uvědomovaly limity svého vlivu a své zranitelnosti. Washington podcenil čínskou houževnatost a odolnost, stejně jako její úspěch v odklonění exportu ze Spojených států na jiné, především asijské trhy. Fakta mluví sama za sebe. Trendy ukazují, že obchodní přebytek Číny bude pravděpodobně větší než loňský; čínský akciový trh vzrostl v dolarovém vyjádření o 34 %.“ Čísla inflace v důsledku cel však ve Spojených státech dosáhla politicky nepřijatelné hodnoty 3 %.
Je zřejmé, že „Čína ukázala svaly a ukázala, že její trh se sójou v hodnotě 12 miliard dolarů je klíčový pro zemědělské zájmy amerického Středozápadu a potenciálně výbušný problém pro Trumpa.“ „Podobně americké ministerstvo obchodu v září zavedlo změnu pravidel, aby podle některých zpráv přidalo na washingtonský seznam sankcionovaných podniků přibližně 10 000 čínských společností. Peking masivně reagoval rozšířením rozsahu svých vývozních kontrol vzácných zemin, což by mělo ochromující dopad na americkou high-tech výrobu, včetně automobilů, baterií a vojenského vybavení, jako jsou stíhačky F-35 stealth nebo pokročilé rakety.“ „Podle některých zpráv americký ministr financí Scott Bessent, ohromený hrozící propastí, přesvědčil Trumpa, že cena konfrontace s Čínou se ukazuje jako příliš vysoká, a minulý týden vedl obě strany k ústupu, aby si zachránily tvář.“ BBC sarkasticky poznamenala : „Čína si uvědomila, jaký vliv má na Spojené státy a zbytek světa.“ „Kolik je ochotna obětovat?“ zeptal se Réseau Internationala aa na závěr uvedl: „Je příznačné, že Peking odložil oznámení ministerstva zahraničí o schůzce v Pusanu až na několik hodin před zahájením akce.“
Nyní jsou karty na stole a v sázce je více než na Západě. Ruská média s potěšením vidí, že se „Moskva a Peking dohodly na společném boji proti sankcím“. „Čínský prezident Si Ťin-pching se snaží podpořit investice a rozvíjet hospodářské vazby s Ruskem,“ píše v titulku agentura Reuters . „Si Ťin-pching se setkal s ruským premiérem Michailem Mišustinem ve Velké síni lidu v Pekingu, den poté, co čínský premiér Li Čchiang jednal s Mišustinem v Chang-čou. Během setkání Li Čchiang uvedl, že Čína chce posílit spolupráci s Ruskem a bránit společné bezpečnostní zájmy,“ dodává anglicky psaná tisková agentura. „Ve společném prohlášení zveřejněném v úterý na webových stránkách ruské vlády se obě země dohodly na posílení spolupráce ve všech oblastech a na odpovídající reakci na vnější výzvy. Rusko rovněž potvrdilo svůj závazek k principu jedné Číny a svůj nesouhlas s nezávislostí Tchaj-wanu,“ uzavírá agentura Reuters.
Na konci těchto rozhovorů Moskva a Peking podepsaly 15 dokumentů a zavázaly se ke spolupráci v boji proti západním sankcím.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
