České národní listy

Mistr světa  ze Strakovky

Mistrovství světa v hokeji, to byla česká pohádka.  Zlato po 14letech a ještě před domácími fanoušky. Ten výbuch radosti po brance  Davida Pastrňáka byl slyšet prý až za Plzní a  branka Davida Kampfa v posledních vteřinách to byla další rána do švýcarské preciznosti....

Přesto se chyba vloudila a pořádná. Při té euforii zlatých hokejových hrdinů se zapomnělo na jednoho z hrdinů, nezbyla na něj medaile. Kaňka na šampionátu !  Bylo tomu, jak v tom slavném filmu s Vlastou Buriánem, Anton Špelec ostrostřelec.  Stalo se, že po odchodu posledního diváka u pořadatelů v baru nastalo zděšení, jeden z hrdinů nedostal medaili.  Všichni hleděli do země a přemýšleli, jak z té bryndy ven.  Přitom ten skromný hrdina stál každý den mezi diváky. Omluvou jim není, že neměl na sobě český dres, neměl přilbu, ani brusle. Nebyl  uveden na soupisce českého mužstva. S největší pravděpodobností nikdy nestál na bruslích, nehrál s kluky hokej na rybníku. Nebyl ani členem žádného tvrdého jádra fanoušků... Ač zůstával v pozadí, přesto přicházel na všechny zápasy našeho mužstva a povzbuzoval hlasitě český team. Jeho radost při vítězné brance Davida Pastrňáka byla neskrývaná, také jeho zvučný hlas při zpěvu české hymny se ve vyprodané aréně neztratil. Znal i druhou sloku hymny...  Tento skromný hrdina byl pořadateli neprávem opomenut. Nikdo mu nestiskl ruku, nikdo mu nepoděkoval. A zrovna v době, když hokejoví hrdinové se zlatou medailí na krku a s pohárem pro mistry světa na ledě kroužili před fanoušky a televizními kamerami v nejsledovanějším televizním čase, to když vítězství českého mužstva sledovaly stamiliony diváků z celého světa. 

Teprve ve středu v Kramářově vile byla tato obrovská chyba napravena. Za potlesku balkonu a s výhledem na májovou Prahu vytáhl předseda svazu z kapsy saka zlatou medaili zabalenou v kapesníku.  Chyba byla napravena, všem se rozzářili oči úlevou.  Náš zapomenutý hrdina tak konečně převzal zlatou medaili, kapitánský dres, hokejku, jen o to oslavné kolečko na ledě s pohárem byl připraven ...  Nad Prahou se nesla píseň nám Čechům nejmilejší „ Kde domov můj… “.   A tak se stalo, že ač jeho jméno nebylo uvedeno na soupisce mužstva, přesto se stal členem vítězného hokejového mužstva, proto právem vedle medaile převzal od stávajícího kapitána Červenky i kapitánský dres... 

P.V.