Má dnešní Německo imperiální zájmy?

Pokud bychom nebyli informováni o některých skutečnostech, mohli bychom s odpovědí zřejmě váhat. Když však vezmeme na vědomí některá fakta, o nichž média spíše mlčí, než mluví, situace se mění.

Připomeňme si např. vystoupení  pana Michaela Rotha, náměstka ministra zahraničí SRN pro Evropu,  který  v Berlínském Institutu pro evropskou politiku v části svého vystoupení, jež se jmenuje  „Je třeba nově definovat roli Německa v Evropě“,  zcela otevřeně, bez jakýchkoliv rozpaků mírně či více překvapeným Evropanům sděluje, že „jako největšímu členskému státu EU náleží Německu vůdčí role“.( www.klaus.cz/clanky, 8.6.2016).

Jen po několika měsících poté vystoupil B. Posselt se svou tezí, že Evropě patří vedoucí roli ve světě. Jak to do sebe hezky zapadá. Nejdříve  Německo ústy jistě autoritativního činitele prohlásí, že mu, jako nejsilnějšímu státu EU, náleží vůdčí role , a pak po několika měsících B. Posselt začne nezastřeně šilhat  po vedoucí roli Evropy ve světě. (Evropa by měla převzít vůdčí roli ve světě, myslí si Bernd Posselt, @PolakPavel @Radiozurnal1 lhttp://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/1676878

Imperiální plány Německo zřejmě má, jak vyplývá i z uvedeného. My je nepodporujeme. Němci by si však sami měli uvědomit, že ve 20. století jejich světovládné plány k ničemu dobrému nevedly. Německo nejdříve posílilo, šlo do války a prohrálo. Důsledky agrese nenesl jen německý lid, ale stamilionů Evropanů. Mnozí z nich na takováto dobrodružství doplatili i svými životy. Ostatní museli celá léta budovat to, co jim německá agrese vzala a zničila. Ale i Němci po prohraných válkách se probouzeli z krvavých imperiálních snů uprostřed trosek a hladu. A to vše by měli vědět i pánové  M. Roth a B. Posselt.                                       J. Skalský