Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kyjev a NATO chtějí „vymazat“ Podněstří

4. 3. 2023

Kyjev a NATO chtějí „vymazat“ Podněstří

Je to pro ně geopoliticky užitečné, protože se nedá mluvit o vstupu do NATO, když mají za sebou tento region s ruskými základnami, hodnotí politolog a expert na postsovětský region Andrej Suzdalcev.

Podněstří na mapě červenou barvou

4. března 2023 - 07:20

 

Situace v Podněstří zůstává kvůli možnému zásahu ukrajinských jednotek napjatá. Kyjev o to má zájem, ale v nejbližší době nezaútočí, říká politolog a expert na postsovětský region Andrej Suzdalcev.

 

Kyjev je odhodlán vymazat Podněstří - je to pro ně geopoliticky užitečné, protože je nemožné hovořit o vstupu do NATO, když se v tomto regionu nacházejí ruské základny,“ řekl Suzdalcev na tiskové konferenci.

Vše bude podle něj záležet na prezidentce Moldavska Maji Sandu, protože ukrajinský útok na Podněstří by byl porušením mezinárodního práva.

 

„Na agresi se ale zatím vyplatí čekat jen v případě ofenzivy a úspěchu ukrajinské armády. NATO nechce vytvořit nový Stalingrad před celým světem, chtěli by, aby na to území vstoupila ukrajinská vojska a aby se obránci rychle vzdali. To se samozřejmě nestane, a proto se o zásahu v nejbližší době mluvit nedá,“ zdůraznil analytik.

 

Místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrian uvedl, že mezi vedením této země a vládou Ukrajiny neexistuje žádná dohoda o provedení vojenské operace v Podněsterské moldavské republice.

 

Mluvčí ukrajinských obranných sil „Jih“ Natalja Gumeňuková však dříve uvedla, že ukrajinské jednotky soustředily síly u hranic s Podněstřím, a zástupce Státní pohraniční služby Ukrajiny Andrij Demčenko 28. února informoval, že ukrajinská armáda postavila opevnění na hranici s Podněstřím.

 

Ruské ministerstvo obrany 23. února oznámilo, že kyjevský režim připravuje proti Podněstří ozbrojenou provokaci, kterou provedou ukrajinské jednotky včetně neonacistů z formace „Azov“.

 

Podněstří, kde Rusové a Ukrajinci tvoří 60 procent populace, usilovalo o odtržení od Moldavska ještě před rozpadem SSSR v obavě, že se Moldavsko na vlně nacionalismu připojí k Rumunsku.

 

Po neúspěšném pokusu moldavských úřadů vyřešit problém silou v roce 1992 Kišiněv prakticky ztratil kontrolu nad tímto regionem.

 

(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)