České národní listy

Květnové povstání českého lidu pokračuje 3

Plameny národněosvobozeneckého povstání se nezadržitelně šířily západní Moravou. Ohlas pražského povstání podnítil protiněmecké vystoupení také v Třešti a to dokonce už 5. května 1945. Moment překvapení měl úspěch. Revoluční Národní výbor převzal ve městě moc a jeho ozbrojená družstva ihned pozatýkala na 50 prominentních osob okupačního režimu a umístila je do městské věznice. Rozhodný postup povstalců přiměl okupační úřady k opuštění města i se svým ozbrojeným zajištěním. Národní výbor si byl dobře vědom toho, že válka neskončila a protiakce vůči povstání v Třešti není vyloučena. Revoluční správa města proto hned druhý den vyhlásila mobilizaci a začala zajišťovat město systémem barikád.

K trestní výpravě skutečně došlo, stalo se to 7. května 1945. Rozkaz k nájezdu do Třeště nepřišel od nikoho jiného, než od nám už dobře známého Komandéra bezpečnostní policie Maxe Rausche z jeho pobytu v úřadovně gestapa v Jihlavě. Skupina jím určených gestapáků za účasti posil od pořádkové policie a vojska udeřila na město po silnici od Stonařova. Bez vyzvání postřílela družstvo obránců barikády a pronikla do města. Internované Němce a kolaboranty interventi ihned propustili a městem zavládl teror. Posléze bylo 7. května na dvoře vězeňské budovy popraveno 49 místních mužů, dalších 9 padlo v boji. Rausch, "v boha věřící", jak sám po válce uvedl do protokolu, mohl přijmout hlášení o potlačení povstání v Třešti s uspokojením...

V Jihlavě od 6. května usiloval Revoluční NV o převzetí správy města, avšak možnosti ozbrojeného vystoupení byly velice omezené a riskantní pro silnou koncentraci německého zfašizovaného obyvatelstva, značný počet vojenských a policejních jednotek a velice důležitou roli hrálo i to, že město bylo záložním místem pro velitelství policejních útvarů evakuovaných z Brna. K večeru 6. května vystoupil z ilegality RNV. Nejednal sice ještě na radnici, avšak okupační komisař Czerwinka se zřekl správy města, což byl počáteční úspěch. Následující den odpoledne jednal už RNV na radnici. V jeho čele stál V. Hons. Schůze však byla násilně přerušena. Ve stejný čas předjelo před radnici 12 německých obrněných transportérů a ostře nabité zbraně namířily do oken budovy. Do shromážděni národního výboru se dostavil osobně velitel bezpečnostní policie Max Rausch spolu s plukovníky policie a současně veliteli 21. SS-policejního pluku SS-Standartenführerem G. Attenbergerem a SS-Standartenführerem J. Heischmannem. Provázel je místní posádkový velitel podplukovník Mitweg. Rausch kategoricky zakázal činnost národního výboru a vyhlásil ve městě stanné právo. Výbor sice protestoval proti zavedení mimořádného stavu a naopak žádal kapitulaci německých ozbrojených sil, avšak zjevně jednal pod přesilou.

Ráno 8. května pplk. Mitweg oznámil NV odvolání stanného práva a prohlásil, že během několika hodin vojsko i policie město opustí. V rozporu s podmínkami podepsaného příměří ozbrojené síly i se zbraněmi a vozidly odjely, namísto toho, aby zůstaly stát a složily zbraně. Max Rausch ve společnosti policejních důstojníků a příslušníků gestapa ujížděl k Písku, kde předpokládal u západních spojenců benevolentnější posuzování svých zločinů. Brňané na nejpříšernější postavu německé nacistické okupace nezapomněli. Na žádost ČSR byl vydán k potrestání do Brna a tam po odsouzení Mimořádným lidovým soudem byl 1. března 1947 popraven.

Z knihy "Od Hronu k Vltavě", autor prof. PhDr. Vojtěch Žampach, CSc.