Klid a řád? Neklid a neřád
Klid a řád? Neklid a neřád
Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Moravská Třebová
Zvolený president Česka nám předestírá heslo "Klid a řád". Jak je chce zavést? Zvýšeným úsilím o pomoc Ukrajině a vojenskými dodávkami zbraní? Nebo mobilisací (fiktivních) záloh našeho vojska a jejich odesláním do bojů na Ukrajině? To znamená obětováním českých profesních vojáků a dobrovolců ve válce, která pro intriky Západu nemá konce? Plněním rakví a označováním padlých za hrdiny??
Myslíme si, že každá země, která má ústavu, má řád. Tato země má ústavu - i když v mnoha bodech problémovou (například nezná pojem národa a lidu, její preambule počítá pouze s občany). Dobře je známo, že ústavní právníci, kteří chtěli do ústavy navrátit pojmy lid a národ, neuspěli pro odpor korporátních skupin. Každá země, která má ústavou zaručenu dělbu moci, mezi moc výkonnou, zákonodárnou a soudní, má řád. Ovšem co tu vidíme? Že jedna složka moci - výkonná, i začíná osobovat práva jí nepříslušející. Například právo vysílat vojska do cizích zemí na tři měsíce bez souhlasu moci zákonodárné, pokud to chápu správně.
Žádný president v dějinách země - dokonce ani TGM! - -nemohl být sjednotitelem beze zbytku. Vždy tu byla opozice jiných světonázorů, například za I.ČSR to byla Národní obec fašistická a jiné odnože toho druhu. Ani zvolený president nikdy nezaručí řád a klid, protože není a nemůže sjednotit národ.
Národ je rozpolcen třídně, světonázorově a prakticky již od prvního presidenta ČSFR a později Česka. Národ rozpoltil první polistopadový president již tím, že souhlasil s rozbitím - nikoli rozpadem nebo rozdělením! - společného státu. Nebyl to ani pan Klaus, ani pan Mečiar, kdo rozbili Československo, byli v té věci pouzí statisté! Dále byl národ rozpolcen nepatřičnou a zlovolnou omluvou tzv. sudetským Němcům - omluvou příčící se základům dekretální státnosti ČSR, a mezinárodním poválečným smlouvám!
Národ byl rozpolcen i tím, že rozbití společného státu se dálo bez referenda. I na Krymu se konalo referendum, jež rozhodlo o připojení k Ruské federaci. Jen národy Čechů a Slováků neměly právo na referendum o společném státu - stát byl rozbit kamarilami politiků! Nejméně dvě dospělé generace Čechoslováků přišly o společný stát! Vysvětlování politiků v té věci je liché a nepravdivé.
Dále, první polistopadový president sliboval národům, že již nikdy nebudou členy jakéhokoli vojenského bloku. A opak byl nakonec pravdou.
Stali jsme se proti vůli obou národů členy NATO - spolku, který zaměnil svůj původní proklamovaný účel obrany míru, v pravý opak, v přípravy a realizaci útočných válek - proti Jugoslávii, proti Iráku, proti Lýbii, atd. A dnes po třiceti letech od sametového převratu zvolený president vykládá, že občané nejsou zralí pro referendum.
Ostatní příčiny rozpolcení národa již popsali jiní - mám tu na mysli rozpolcení třídní, rozpolcení sociální, rozpolcení hospodářské, na skupinu "elit" a "vidláků", atd.
Tak takto ne. Takto se k řádu a klidu nedostaneme. Tudíž zvolený president nejenže nesjednotí národ, ale navíc prohloubí jeho rozpolcení - již jen v otázce války na Ukrajině. Část národa chce mír - a druhá část národa chce jakousi vítěznou válku korunovanou porážkou jaderné mocnosti, což je neřešitelné - asi jako třetění úhlu nebo kvadratura kruhu. Nesmyslné požadavky na návrat k předválečným poměrům nemůže akceptovat žádný soudný politik ani diplomat.
My, členové mírové iniciativy, jsme toho názoru, že jakýkoli mír je lepší, než vítězná válka s diktátem té či oné strany. Co je žádoucí? Zahájit mírové rozhovory, nejdříve o příměří a později o míru bez diktátu Ukrajině i Rusku. Tak jsem pravil. Souhlasu netřeba.
