Když se strašení stává nesnesitelnou realitou
Když se strašení stává nesnesitelnou realitou
Marek Řezanka
Je načase, abychom si uvědomili, kdo před parlamentními v roce 2021 nehorázně lhal.
Jana Maláčová z ČSSD před parlamentními volbami mimo jiné varovala před asociálními kroky vlády, bude-li v ní figurovat ODS: „Mám největší strach z toho, že do vlády přijde ODS. Že se tady začne škrtat, začnou se rušit nemocnice v malých městech, začne se privatizovat a začne se snižovat životní úroveň všech obyvatel a zavede se školné.“
Jaroslav Bican z propagandistického provládního Fora 24 její slova bagatelizoval termínem „strašení“: „Sociální demokracie v závěrečné fázi své předvolební kampaně vsadila především na strašení. V mnoha různých oblastech se tak vykreslováním neblahých scénářů snaží zbývající trosky svých voličů, nebo ty, kteří o volbě této strany alespoň vlažně uvažují, přimět, aby sociálně demokratickou partaj volili.“ (ČSSD před volbami nafukuje strašáky, Forum 24, 26. 8. 2021)
Hodnověrnost výše zmíněného média nejlépe charakterizuje následující Bicanův pamflet: „Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček tak například prohlašuje, že až se bude platit u doktora a ve školách, bude pozdě říkat, měl jsem volit ČSSD. Přitom nikdo nic takového před volbami nenavrhuje. Školné ani poplatky ve zdravotnictví ve hře nejsou. Jedná se tak jen o smyšlené hrozby.“
Ponechme nyní stranou, kam a proč dokráčely ČSSD a její vedení. To je kapitola sama pro sebe. Soustřeďme se na skutečnost, že varování před asociálními kroky Fialova kabinetu byly zcela oprávněné. Potvrzují se.
Jakmile někdo používá slovní obrat, že se jedná o „neopodstatněné strašení“, měli bychom zbystřit – a přeložit si to tak, že právě to, před čím jsme varováni, hrozí.
Ministr Válek přichází s požadavkem na zavedení nadstandardů ve zdravotnictví – a rozdělení našich občanů do několika kategorií. Markéta Pekarová Adamová pro změnu prosazuje přijetí eura k roku 2030. Národní ekonomická rady vlády tlačí na sociální škrty a zavedení školného. To vše v době ekonomického kolapsu a energetické krize. Toto vše lze považovat za vyhlášení války českým občanům.
Toto vše by měli voliči zvážit, až půjdou volit příštího prezidenta republiky. Zvítězí-li kdokoli z vládních kandidátů, asociální politika se rozjede na plné obrátky a bude doplněna totalitními zákony, které znemožní demonstrace a zesílí cenzuru k nesnesení. Navíc by nám s pokračující Fialovou vládou brzy mohly začít chodit povolávací rozkazy. To tvrdě odmítněme. Naučme se vzdorovat falešným kněžím – a trvejme na vlastní svobodě. Jinak budeme mít tak nanejvýš někde v cizině pomníček věnovaný neznámým padlým.
Co dělá kacíř?
Kdo jsou ti zbožní – a kdo neznabozi?
Některé pojmy mají křehké meze.
Ve válkách pro zisk padli lidé mnozí.
Systém své psíky chová na řetěze.
Myšlení je prý rakovina, léze.
Kdo myslí jinak, pevnou půdu ztrácí.
Co vše se vydá za dezinformaci?:
Cokoli: Pravda. Jakákoli teze,
kterou chce mocný držet v izolaci.
Co dělá kacíř? Neposlouchá kněze.
Mozek je vypnut. Za dne. Bez narkózy.
Do ohrádky si správná ovce vleze:
Nemá strach tehdy, kdy jí zkáza hrozí,
bečí, když vlk ji nemá za vítěze.
Těch, co vlk chválí, hrobník těla veze.
Poslušná ovce čeká adoraci,
poslušná ovce slušně vykrvácí:
Hlavní však je, že chcípne bez hereze.
Vychována je k vlastní likvidaci.
Co dělá kacíř? Neposlouchá kněze.
Co zbývá z hodnot? Kupa prázdné pózy.
K jaké se máme klonit hypotéze?
Vedou nás hluší, slepí, jednonozí.
Kdo nemá názor, v pohodlí se veze.
Potrhlí blázni mluví o syntéze.
Vybočit z řady zve se provokací,
přesto se stále ještě najdou tací,
co mají odpor ve své anamnéze.
Sluhové mluví o kolaboraci.
Co dělá kacíř? Neposlouchá kněze.
Pravda je často zvaná deviací.
Otrok je ten, kdo diktát nerozvrací.
Milovat bližní navrací nás něze.
Ohnutý hřbet je hrůznou dekorací.
Co dělá kacíř? Neposlouchá kněze.
Namluveno: www.muamarek.cz/files/mp3/co-dela-kacir.mp3
