Kde se v Česku za chudobu platí rakovinou
Kde se v Česku za chudobu platí rakovinou
redaktorka
Foto: Profimedia.cz
Riziko chorob i průměrná délka života se liší i podle toho, ve kterém regionu člověk žije.
10:00
ANALÝZA. Socioekonomická situace se čím dál intenzivněji promítá do zdraví obyvatel Česka. Mezi regiony jsou přitom zásadní rozdíly, nejhůř je na tom sever země. Kvůli zdražování a inflaci se ovšem problém prohloubí všude.
Článek
Co se v analýze dočtete
- Naděje dožití mužů při narození se mezi kraji liší o víc než čtyři roky. Zatímco v Praze dosahuje víc než 77 let, v Ústeckém kraji jen 72 roků.
- Karlovarský a Ústecký kraj mají nejvyšší počet nově diagnostikovaných se zhoubným nádorem plic či hrtanu. O polovinu víc než Vysočina.
- Propastné rozdíly jsou také u nemocí srdce a cév. Nejčastěji se ischemická choroba srdeční vyskytuje v Karlovarském kraji, na severu Čech a Moravy.
- Podle expertů se letos do chudoby propadne víc lidí než v předchozích letech.
- Ekonomické ztráty způsobené zdravotními nerovnostmi v Česku stojí 85 miliard za rok.
Příkopy dělící českou společnost se zdaleka neprojevují jen v politických preferencích. Data ukazují, že zasahují do mnohem osobnější roviny a ovlivňují doslova životy všech.
Řeč je o jevu známém jako nerovnost ve zdraví. Ten ukazuje, jak velký vliv mají socioekonomické faktory, životní úroveň či kvalita životního prostředí na výskyt nemocí nebo délku života lidí. V Česku se přitom nyní rozdíly ve zdraví mezi sociálními skupinami dají vystopovat až na úroveň regionů. A i když si stát ve své strategii rozvoje do roku 2030 vytyčil úkol rozdíly uhlazovat, data ukazují, že se to nedaří.
Naopak.
Zcela jednoduše: lidé žijící v chudších regionech, s vyšší nezaměstnaností, četnějšími exekucemi či nižší úrovní vzdělanosti statisticky častěji trpí onkologickými či kardiovaskulárními onemocněními a dříve umírají.
Pochmurná realita se přitom potvrzuje s každou další várkou dat. Nejnověji to zachycují třeba celostátní údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) prezentované minulý týden.
Pokud jde například o naději dožití při narození, jsou na tom stále nejhůře Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. V prvním jmenovaném, který je zároveň na samém chvostu tabulek, je naděje dožití mužů při narození přes 72 let. Je to o víc než čtyři roky méně, než kolik se statisticky dožijí muži z Prahy. Ti mají spolu s muži z Vysočiny a Královéhradeckého kraje naději na dožití nejvyšší. Podobné rozdíly jsou potom patrné i u žen.
Podle Jitky Rychtaříkové z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK leží vysvětlení rozdílů v odlišné střední délce života mimo jiné v úrovni vzdělání. Od ní se odvíjí celá řada dalších faktorů.
„Máte severní Čechy, kde je velký podíl osob s nižším vzděláním. Když je člověk vzdělanější, nemívá vždycky rizikovější povolání, které by nějakým způsobem víc negativně ovlivňovalo jeho zdravotní stav. A také lépe dbá o své zdraví, věnuje se prevenci,“ vyjmenovala pro Seznam Zprávy.
Na silný vztah mezi vzděláním a zdravím upozorňují i vědci z Mendelovy univerzity v čele s demografkou Danou Hübelovou, kteří se tématu nerovnosti ve zdraví nedávno věnovali v rozsáhlém projektu…“.
Češi ztrácí v délce života, mohou za to komunisti
Podle nich platí, že se vzdělanější osoby dožívají vyššího věku, disponují lepší kvalitou zdraví, mají zodpovědnější a zdravější životní styl a ve větší míře využívají nabídek preventivních programů. „V České republice je vliv vzdělání na uvedené skutečnosti významnější, než je tomu například u působení vzdělání na výši příjmu nebo socioekonomický status,“ uvádí.
Projekt mimo jiné potvrdil, že se lidé bez vzdělání nebo se základní školou koncentrují v pohraničních regionech, zatímco nejvyšší podíly vysokoškoláků jsou naopak navázány na velká města a okolí. Ruku v ruce s tím jde kvalita života a jeho délka“…
