K obraně národa a řeči mateřské 7 Nová výzva v době globalizace Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.
K obraně národa a řeči mateřské 7
Nová výzva v době globalizace
Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.
4. období: protektorát, 1939 – 1945.
Po ok1upaci 15. března 1939 se tvrdě zapovídalo všechno z dob národního obrození a tím více z dob samostatné existence Československa. Československé republiky. Pod trestem smrti.
Jednotná čítanka pro základní školu pod kuratelou cizí vládnoucí moci měla být nástrojem k potlačení veškeré vlastenecké minulosti. „Nové“ čítanky vydával Schulverlaganstalt fuer Boehmen und Maehren in Prag. Sloužily k potlačení a zničení československého vlastenectví a k propagaci současné nadvlády Německé říše a nacistické ideologie. Z čítanek zmizely mnohé obrázky Mikoláše Alše. Jejich místo zaujaly reprodukce výtvarných děl německých malířů. Zmizela vlastenecká poezie i próza. Zařazeny byly texty německé klasiky. Místo o husitství v 15. století se četlo o německé selské válce v 16. století. Nově byly zařazeny články o říšské vlajce, o tom, jaký je Adolf Hitler podporovatel všeho budování, např. i nového selství. Bylo možno číst Říši oddaný rozhlasový projev prezidenta Emila Háchy. Výklad dějin v německém pojetí ukazoval, že jsme sami slabí, a že jen německá kolonizace nás v minulosti posílovala. Před 30letou válkou se u nás usazovali Němci luteránští, po 30leté válce Němci katoličtí. Vždycky k našemu prospěchu.
Z české klasiky zůstaly v čítankách jen opatrně vybrané texty, aby byly „nezávadné“. Nesměly protiřečit úředně nařízené, nekompromisně vyžadované a přísně kontrolované ideologické koncepci. Koncepci o tom, že nám nenáleží samostatnost, ale naprostá asimilace s Němci. Patříme do jejich „prostoru“. V Máchově zemi, zemi české, zemi milované, nemá zůstat jediný Čech.
V čítance mého bratříčka z r. 1942 je napsáno: „V polovině března roku 1939 učinil Fuehrer a Reichskanzler Adolf Hitler naši vlast Čechy a Moravu součástí Velkoněmecké říše. Zřídil Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Boehmen und Maehren).“ A žák má chápat, že naším úkolem je nepřekážet německému úsilí budovat „Novou Evropu“ pod vedením fašistického vůdce Adolfa Htlera. Podřídit se mu, přizpůsobit.
5. období: konec války, obnova ČSR, 1945 – 1948.
Čítanky z let 1946 – 1948 obsahově i metodicky navazují na čítanky předválečné. Nově jsou obohaceny o literární zrcadlení hrůz druhé světové války a o vděčnosti k odkazu slavného osvobození. V poezii i v próze se stal 9. květen 1945 dnem všeobecné úcty a lásky k bojovníkům za svobodu.
V krátké době poválečné obnovy Československa doplňoval práci tiskáren též cyklostyl (mimeograf). Předchůdce moderních kopírovacích strojů. Školám poskytoval doplňky učiva rozmnoženými kapitolami z gramatiky, o vývoji jazyka, o pravopisu, ale i z dějin literatury, z literární vědy, z poetiky. Cyklostylovala se i pásma veršů pro školní besídky a akademie. Připomeňme si z té doby verše nejznámější:
„Přes šest roků budilo nás vyzvánění hran,
olej utrpení přetékal nám přes kahan....
Čelem ke zdi stáli celé noci,
staří, mladí, muži, ženy, děti, z měst i obcí,
povel strašné libovůle hyen měl je v moci....
Dlouhé dny a dlouhé týdny, přes šest dlouhých roků,
cítili jsme vzpouru v srdci na každičkém kroku
až nám požár bojů zrodil svobodnější sloku. ...
Přišli včas jak legendární vojska z dávných kronik.“ (V. Nezval)
„Do šeříku padly dny té slávy, nikdy ještě nám tak nevoněl,
ten květ bílý, modry, usměvavý,
přivázaný na lafetě děl.“ (J. Seifert)
„A tak jdem. Mrtví, živí, nezrození.
Nekonečné pokolení...nekonečný život náš,
na němž je nám růst a kvésti. Držet stráž! (J. Hora)
