K bombardování Prahy na konci války
K bombardování Prahy na konci války
když šlo „jen“ o dva nálety na Prahu, o kterých se navíc dodnes už ví spíše méně než více, ve své době představovaly z hlediska vcelku života v protektorátní Praze skutečný šok.
° První nálet 14. února byl údajně důsledkem navigační chyby. Bombardéry původně letící na Drážďany bombardovaly prý omylem Prahu. Útočilo 62 letounů B- 17, které shodily během pouhých pěti minut přes 152 tun bomb. Zahynulo na 700 osob, zničena byla velká část benediktinského opatství Na Slovanech (Emauzy), zasažena byla ale celá oblast na pravém břehu Vltavy směrem k Vinohradům, Nuslím a Vršovicím.
° Druhý nálet 25. března byl už záměrně cílený na Prahu, na průmyslové centrum na severovýchodě města. Provedlo ho více než 500 (!!) strojů B-17 a B-24 v celkem třech vlnách mezi 11.40 až 13.20. Při náletu byly těžce poškozeny vysočanské objekty Českomoravských strojíren (bývalá ČKD) a Pragy. Záměrem útoku bylo zabránit další výrobě lehkých stíhačů JgdPz 38 Hetzer v Českomoravských strojírnách. Bomby padaly ale i na letiště na okrajích Prahy, kam se stahovaly proudové letouny Me 262 Schwalbe. Celkem zahynulo při druhém náletu na 370 osob.
Únorový a březnový nálet na Prahu
Toho únorového dne - tedy 14.února 1945 se na nebi objevilo 62 spojeneckých letadel. Každé ve svých útrobách neslo šestnáct 227kilových bomb. Důsledek bombardování byl katastrofální. Žádná z bomb nezasáhla fabriky na kraji Prahy, ale všechny dopadly do centra na obydlené domy. Přitom zahynulo 701 civilistů, 1184 bylo zraněno, 183 domů bylo zničeno, dvě stě bylo poškozeno. Nebyly ušetřeny ani památkové objekty. Již vzpomenuté únorové bombardování Prahy je označováno jako „omyl", piloti si „prý spletli" Prahu s Drážďany... Názor si udělejte sami.
Znovu začaly bomby padat na Prahu 25. března 1945. Bylo to za měsíc už podruhé - a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně. Březnový nálet byl naštěstí mnohem menší než ten, ke kterému došlo 14. února. Američané útočili přesněji, za cíl si vybrali především průmyslové čtvrti. Nejvíc bomb padalo v Libni a Vysočanech, kde tehdy stály rozsáhlé průmyslové komplexy vyrábějící zbraně. Bomby ale 25. března padaly také ve Kbelích a Letňanech, kde stála strategická letiště. Při tomto útoku bylo zabito dalších 235 osob a dalších 417 bylo zraněno.
Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát továrních objektů. V sutiny se mj. proměnily
°Českomoravské strojírny,
°Českomoravská Kolben Daněk,
° Vysočanská mlékárna,
° hlavní sklady firmy Julius Meinl,
° továrna na stroje bratří Prášilů,
° Ottova chemická továrna,
° libeňský lihovar,
°parní mlýny Františka Odkolka nebo
°továrna na celuloidové zboží a další.
° škola fy Philips
Značná část zasažených továren sloužila německému zbrojařství, přesto se dodnes vede mezi historiky diskuse o motivaci a oprávněnosti akce takové intenzity na samém konci války.
Přišlo e-poštou
CP
