České národní listy

Jsemť já z kraje muzikantů,

na pozoun jsem hrál,

a ten pořád ty vídenské pány

ze sna burcoval.

By se po svých těžkých prácech

hodně vyspali,

jednou v noci kočár policajtů

pro mne poslali

Dvě hodiny po půlnoci –

když na třetí šlo,

tu mi dával žandarm u postele

šťastné dobrýtro.

Se žandarmem slavný ouřad

celý v parádě

pupek kordem pevně obvázaný,

zlato na krágle.

„Vstávají, pane redaktor,

nelekají se,

jdeme v noci, nejsme však zloději,

jenom komise.

Od všech z Vídně pozdravení,

pan Bach je líbá,

jsou-li prej zdráv, a tohleto psaní

po nás posílá.“ –

Já jsem i na lačný život

vždycky zdvořilý:

„Odpusť , slavná císařská komise,

že jsem v košili!“

Tyrolské elegie, výňatek, Karel Havlíček Borovský