Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jiří Paroubek - Pokles ruského HDP není žádné drama

15. 8. 2022

Jiří Paroubek - Pokles ruského HDP není žádné drama

15.8.2022 14:39

Po uvalení sankcí na Rusko po Putinově útoku na Ukrajinu se očekával značný pokles ruského hospodářství. Někteří mluvili dokonce o kolapsu.

Prakticky všechny významné filiálky západních firem v Rusku skončily. Mělo to být zdrcující ranou pro ruské hospodářství. Samozřejmě, že to komplikace vyvolalo, ale nejsou to komplikace fatální. Řada zahraničních firem byla převzata ruským managementem a provoz je v nich zajišťován dál. U některých filiálek je to složitější, ale přesto se o to Rusové budou snažit.

Symbolem této transformace do nových podmínek jakési rusifikace hospodářství jsou např. restaurace McDonalds´s. Těm byl změněn název a poruštěno jejich menu a možná i mírně poklesla návštěvnost, ale v zásadě se je podařilo udržet v chodu.

Ruské hospodářství ve II. čtvrtletí zaznamenalo pokles o 4%. Naopak na ruský HDP pozitivně působí pokles dovozu západního zboží. Protože Rusko i nadále a vlastně finančně ve větších objemech vyváží zejména své suroviny. Ropu, zemní plyn, uhlí, ale také třeba pšenici a obiloviny obecně. V Rusku je v tomto roce zřejmě rekordní sklizeň pšenice, takže její vývoz bude podstatně vyšší, nežli v předchozích letech, kdy dosahoval 25 – 30 mil. tun.

Takže obchodní bilance je díky tomu, že si Rusky nemohou kupovat západní kosmetiku a kabelky od Diora a muži koňak a šampaňské (ale také třeba progresivní technologie) ze Západu, vysoce aktivní, což pozitivně ovlivňuje HDP Ruska. Prostě se zdá, že sankce jsou řešením ve stylu „střílel na lišku, trefila Maryšku“.

U nás máme přiznanou inflaci za červenec 17,5% a u nejpodstatnější části spotřebního koše (vybraných potraviny, pohonných hmot, plynu), se může inflace u nás pohybovat mezi 20 – 25%. Pro zajímavost v Rusku je nyní inflace 15%.

Díky rychle se zvyšujícím cenám plynu a elektrické energie se řada českých domácností dostane do kritické sociální situace. A nejedná se jen o domácnosti s nízkými a nižšími příjmy, ale i o středostavovské domácnosti.

Vláda pro zmírnění inflace neudělala vůbec nic. Naprostá většina zemí Evropské unie se snaží zastropovat ceny anebo snižovat DPH či spotřební daně u vybraných druhů zboží a česká vláda tuto potřebu prostě nemá. Díky inflačnímu nárůstu se české hospodářství nepropadne ke IV. čtvrtletí do recese. Ale to je tak vše, co se vládě podaří. Cenou bude strádání českého obyvatelstva, které stráví zimu v napůl vytápěných bytech v zimníčcích a podobnému otužování bude podrobeno také na svých pracovištích. Jaký vliv to bude mít na nemocnost, to už se dá i dnes celkem úspěchem předpokládat.

Jediným rozumným řešením je rychlé ukončení války na Ukrajině. Fantazírování velké části českých sdělovacích prostředků a zejména veřejnoprávní televize o tom, jak ukrajinská armáda přebírá strategickou iniciativu, je až trapné. Zdá se, že jádro ukrajinské armády je zdevastováno, ne-li zničeno. A Rusové pomalu ale jistě postupují na donbaské frontě a udržující si pozice i v oblasti Chersonu.

Po tchaj-wanské akci předsedkyně sněmovny reprezentantů USA, Pelosiové, je zřejmé další semknutí Ruska a Číny do protiamerického bloku. Čínská armáda ukázala světu v rámci vojenského cvičení, které se stalo demonstrací síly na Tchaj-wanu po návštěvě Pelosiové, že je schopna zablokovat Tchaj-wan. Přitom je potřeba vědět, že na ostrově existuje, jak by to řekl šéf českého BIS, Koudelka, početná „pátá kolona“, strana Kuomintang, kterási přeje rychlé připojení Tchaj-wanu k Číně. Takže Peking může v celku trpělivě čekat na některé z příštích prezidentských a parlamentních voleb, kdy se tato strana vrátí k moci. Domnívám se, že pokud nedojde k vyhlášení Tchaj-wanu, coby samostatného státu, čínská armáda na tomto ostrově intervenovat nebude.

Nicméně cvičení bylo těm silám na Tchaj-wanu, které si přejí více nežli autonomii, jasnou ukázkou síly a varováním.

Neobratné americké politice se podařilo dokonale ukout a prohlubovat politické spojenectví mezi Pekingem a Moskvou v míře, jaké si to snad ani představitelé „Deep state“ USA jistě nepřáli.