Ještě že máme Okamuru coby předsedu Poslanecké sněmovny

18.11.2025 05:25

Česko se noří do nejhlubší politické krize v naší novodobé historii, která se podobá jako vejce vejci tomu, co se děje v celé Evropě, kdy proti sobě stojí progresivistické, proukrajinské a probruselské síly na jedné straně a realistické, pragmatické síly, často označované jako populistické na straně druhé.

Čeká nás boj jako  vidíme na Slovensku či Maďarsku a vlastně i v Polsku a představa, že vše se vyřeší během několika týdnů smírem se jeví jako nepravděpodobná.

Rád bych se mýlil, ale zapomeňme, přátelé, nato, že Pavel jmenuje vítěze voleb Andreje Babiše premiérem.

Ne nejde o tzv. kolizi střetu zájmů. Žádný střet zájmů u Andreje Babiše samozřejmě neexistuje.

Abych tento pseudoproblém vyřešil, rád si vypůjčím shrnutí  skvělého ústavního právníka doc. Koudelky, která je tak vyčerpávající a vysvětlující, že k ní není třeba ani nic dodávat.

Andrej Babiš není ve střetu zájmu. Náš zákon o střetu zájmů umožňuje členům vlády vlastnit akcie a podíly v obchodních společnostech s výjimkou těch, které vlastní média. Nesmí být jen členy statutárních a dozorčích (kontrolních) orgánů obchodních společností. Andrej Babiš nepodniká jako fyzická osoba, není členem statutárního orgánu ani dozorčí rady žádné obchodní společnosti. Je prostým vlastníkem akcií, což je v souladu se zákonem, přičemž dotčené akciové společnosti nevlastní média.

To, že AGFOFERT nebude moci získávat dotace a veřejné zakázky po jmenování Andreje Babišem premiérem, je věci AGROFERTu. Nemá to vliv na zákonnou možnost, aby vlastníci jeho akcií byli členy vlády. Pokud prezident možnost nejmenování Andreje Babiše premiérem svádí na zákona o střetu zájmů, lže.

A tečka.

Proti sobě stojí nepochybně dva političtí alfa samci Andrej Babiš a Petr Pavel, kdy každý z nich vyznává zcela jiné představy o tom, jak se má Česká republika dál vyvíjet. Zatímco Pavel se zuby nehty drží představy, na kterou většina Evropské unie postupně dojíždí (nerealizovatelné cíle o absolutním snížení uhlíkových emisí a nekonečné, ovšem ale rovněž nerealistické porážky Ruska, která se nezdařila přes veškeré úsilí a miliard eur ve prospěch Ukrajiny za uběhlé bezmála čtyři roky) Babiš do žádné války nechce jít a je ostře skeptický ohledně uhlíkových cílů, kterými EU chtěla ohromit svět, ale kde docílila jenom to, že jako celek především ekonomicky upadá. Pavel rovněž miluje nejrůznější liberální hnutí a nátlakové skupiny, které se k němu láskyplně vinou a jejichž stoupenci jako sběř hulákají na Babiše a spol. na Národní třídě proti v den, který je mimo jiné označován coby Den boje za svobodu a demokracii, ovšem šíří neskutečnou nenávist a vyvolávají a racionální většinu národa odpuzují.

Jestliže jsem nedávno napsal článek Petr Pavel žene republiku na hazard, přece jenom jsem netušil, jak hluboce se nemýlím.

Protože Andrej Babiš, který se může opřít o neskutečně soudružnou 108 člennou koalici určitě nebude panáčkovat, jak si Pavel usmyslí, je pravděpodobné, že Pavel bude případné jeho jmenování prodlužovat do nekonečna, či dokonce coby zelený mozek zvolí zkusmo protiútok a jmenuje  premiérem někoho, kdo rozhodně ve Sněmovně většinu nezíská.

Že se jistě republika ocitne na hraně čehosi, co by se doufejme s jistou nadsázkou mohlo označit jako revoluce je jasné.

Přesto síly zla a poražené minulosti, ve jejichž čele Pavel bude stát zažijí na chvíli pocity nové síly a von der Leyen, Merz, Macron, Tusk budou obratem nadšeně gratulovat nově jmenovanému premiérovi, která bude symbolem probruselských hodnot a nadšené nekonečné válečné podpoře.

Na druhé straně by tento zločinný krok Pavla mohl ještě více upevnit tu část národa, která se nerozplývá v plytkých oslavných floskulích, které na zájemce včera celý den plynuly z českých televizí.

Babiš se jistě stane premiérem a  bude možná jenom dobře, kdyby ho nakonec nejmenoval Pavel, ale Tomio Okamura, který má třetí pokus.

Asi tak přátelé. Nakonec zvítězíme.

Jiří Vyvadil, vasevec.info