České národní listy

Je EU budována na křesťanských základech? Jsou poslanci EP, zvláště ti, kteří jsou sdruženi  v tzv. Evropské lidové straně, křesťany?

Evropská unie o svém křesťanském charakteru mluvila celá desetiletí a vytrvale své křesťanství hlásala na všechny světové strany. Největším poslaneckým klubem v Evropském parlamentu jsou tzv. evropští lidovci, kteří své křesťanství prezentovali všude, kde mohli a kde dosud jim naslouchají.

V Písmě svatém si můžeme přečíst slova, že podle skutků můžeme zjistit, kdo je křesťan a kdo se za něj jen vydává. A tak nyní k tomu, koho skuteční křesťané považují za rodinu? Jednoznačně matku, otce a děti. V dřívější křesťanské době se děti neprodávaly a také nekupovaly. Šlo o děti, které se v manželství narodily jejich rodičům.

Ještě jedna zásadní věc. Křesťanství zásadně hlásalo a dosud tak činí, že dítě, počaté a dosud nenarozené, má právo na život. Dítě narozené má žít v podmínkách, které zaručují jeho rozvoj.

Pokud by páni poslanci EP byli většinově skutečně křesťany, již dávno kupčení s dětmi, dokonce přímo v Bruselu, by bylo mimo zákon. Ale není! Poslanci o tom všem dávno ví a nic nedělají, jen blahosklonně a mlčky, bez protestů, tomu všemu přihlížejí. A to je z křesťanského hlediska skandální.

V současnosti jejich uvedená pasivita je nahrazena aktivitou. Ale jakou? Poslanci a poslankyně EP přijali usnesení, že „Homosexuálne manželstvá a partnerstvá musia uznávať všetky štáty EÚ.“ Ale toto usnesení je v hrubém rozporu s křesťanským chápáním rodiny. Toto jejich rozhodnutí nadto vytváří novou konstrukci rodiny, jež je pro křesťany nepřijatelná. Svým rozhodnutím dávají „křesťanští“ poslanci a poslankyně najevo, že tradiční křesťanskou rodinu chtějí „zrekonstruovat“. Podle jejich skutků jsme poznali, že skutečnými křesťany zřejmě nejsou. Jinak by nemohli uzvednout ruku pro takové nekřesťanské usnesení. A nejen to! Ani EU už nemůže  důvěryhodně mluvit o svých křesťanských základech.

Křesťanství vždy věnovalo a věnuje svoji přednostní pozornost dětem a jejich životům, nikoli tedy svazkům  lidí stejného pohlaví. Platila i zásada, že spořádaná rodiny je základem spořádaného státu. Chceme ji opustit?

J. Kovář