České národní listy

Jak Tomáš Podivínský,  velvyslanec ČR ve SRN, pomáhal přepisovat naše dějiny 

„Německé velvyslanectví v Praze představilo novou knihu Mezi Prahou a Mikulovem (Zwischen Prag und Nicolsburg) s podtitulem Život židů v českých zemích.  

Prezentace knihy, která obviňuje Čechy ze spolupachatelství na holocaustu, proběhla paralelně také v Berlíně – v kinosále českého velvyslanectví. Vyjde v překladech do češtiny, angličtiny a hebrejšiny (!) celkový náklad je dohadován na několik desítek tisíc výtisků.“

Položme si několik otázek.

Kdo byl v té době, kdy došlo k prezentaci knihy Mezi Prahou a Mikulovem v Berlíně prostorách českého velvyslanectví velvyslancem ČR v Německu?

Byl to Mgr. Tomáš Podivínský, který politicky pochází z hnízda KDU –ČSL. V době svého nepříliš dlouhého velvyslancování v Německu, navštívil dva sjezdy „sudetoněmeckého landsmanšaftu. Na tom druhém, který se konal v červnu roku 2019 v Řeznu, prohlásil:

„Díky Bohu uměli tito moudří, světa zkušení, otevření a kooperativní lidé přesvědčit o této své správné cestě i ostatní a také je vzít s sebou na tuto cestu. Za všechny takové si zde dovolím jmenovitě uvést bývalého bavorského premiéra Horsta Seehofera a bývalého českého premiéra Petra Nečase, kteří učinili s odvahou a odpovědností ty veřejně nejviditelnější kroky, stejně tak jako dnešní premiéry Marcuse Södera a Andreje Babiše, kteří jsou připraveni tento trend vzájemného porozumění a sbližování dále rozvíjet.“

Jak na projev pana velvyslance Mgr. T. Podivínského reagoval sám náčelník sudetů B. Posselt? Zde jsou jeho slova: „Je tu však jedna přímá cesta, která vede k porozumění mezi národy, k dobrému sousedství, ke smíření, k evropské jednotě…   Proto, milí krajané, řekněme jasně: Chceme jít dál touto cestou – zprvu s mnoha hosty tohoto sudetoněmeckého dne, poté s vysokými státníky a politiky jako jsou D. Herman a P. Bělobrádek a jiní, a konečně s Tebou, milý Tomáši. To, co jsi dnes řekl, nebylo jen slovo přítele – velvyslanec vyslovil oficiální poselství českého státu. Děkujeme Ti za to! Vidíme, že jsme šli opravdu přímou cestou.

Je téměř jisté, že slova pronesená panem velvyslancem Podivínským, nebyla pouze jeho vlastním dílem, ale byla zformulována ve spolupráce s ministrem T. Petříčkem a s velkou pravděpodobností i na vládní úrovni.

Ano, ministrem zahraničních věcí byl Mgr. Tomáš Petříček a Ing. Andrej Babiš zastával funkci předsedy vlády ČR. A  tomu tak je.

Můžeme konstatovat, že jdeme po nějaké cestě, jak vyplývá i z výše uvedeného. Pokud bychom z vlasteneckého hlediska tuto cestu chtěli charakterizovat na základě znalostí základních dokumentů „Sudetoněmeckého landsdmanšaftu“ (SL) a projevů jeho představitelů a určitých aktivit i některých německých ´ústavních činitelů, pak jednoznačně musíme říci, že tato cesta, po níž nás někdo nutí jít, je plná protičeských útoků, zaměřených proti republice, jejímu lidu. Dělá z našich předků zločince dokonce i genocidní. Jsme pro SL a jeho souputníky německými i českými beránkem božím, na nějž nakládají své hříchy, své zločiny. Cílem je přepsat dějiny tak, aby z nás udělali zločince a sami ze sebe nevinné oběti.

Tato skutečnost musí být zřejmá jak panu velvyslanci Podivínskému, tak také i ministru Petříčkovi a premiéru Babišovi.  Přesto ke všemu, co se děje mlčí. A nadto mluví ještě o tom, jak česko-německé vztahy jsou vynikající. Pokud  nějaký rok budeme takto pokračovat, dojdeme až ke zrušení dekretů prezidenta republiky, k vážnému ohrožení naší státnosti a existence našeho národa.

Němci ruku v ruce s landsmany sami mnoho nezmohou. K dosažení svých cílů potřebují pátou kolonu v ČR, nikoliv jen hrstku germanofilů a sudetomilů, ale především řadu ústavních činitelů. A nyní již víme, alespoň zčásti, kdo tam patří a kdo, ač má hájit zájmy republiky, jejího lidu, v rouše beránčím nás vede cestou do německého chomoutu. Jak demokraticky se těchto „českých politiků“ a podobných zbavit? Máme hlasovací lístky. Ve volbách hlasujme jen pro vlastenecké, nikoliv zrádné, politické strany! Jinak dojdeme až k novému protektorátu, či se fakticky staneme německou kolonií či polokolonií, nebo se budeme „těšit“  jiné formě závislosti na Německu, EU.

Byl jsem velmi udiven, když pan Mgr. T. Podivínský, po odchodu z funkce velvyslance v Německu, se stal politickým náměstkem ministryně spravedlnosti M. Benešové ( za ANO) minulý rok. Za to, na čem všem se podílel, měl odejít ze státní služby. Z jednoduchého důvodu. Nesloužil, jak z uvedeného vyplývá, našim státním zájmům, dokonce je poškozoval.

Podle mého názoru o „přešlapech“ pana T. Podivínského premiér Babiš věděl. Nejenže z nich nevyvodil nutné důsledky, ale ještě pana ex diplomata povýšil  do uvedené funkce politického náměstka. Proto i on by měl nést přiměřené důsledky za slova i počínání pana Podivínského.

Pokud ti, kteří se zasloužili o „sudetoněmeckou věc“ a současné tím poškodili republiku, budou povyšování, ač by měli nést důsledky za neplnění svých ústavních povinností, do dalších funkcích, bude s námi veta.

Vyšší spravedlnosti, než té babišovské, učinil zadost, i když z jiných důvodů, nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který odvolal politického náměstka resortu – Tomáše Podivínského.

Jistě bude zajímavé, kam pana Podivínského nyní vítr zavane. Sledujeme jeho i státní činitele jeho typu, kam budou dále „přichýleni“ za své zásluhy o „sudeto-německé“ či německé zájmy.

V těchto souvislostech neberme na lehkou váhu slova B. Posselta, která pronesl na 70. sjezdu SL v Řeznu 9. června 2019: „Našim velkým úkolem je společně kulturu českých zemí – Čechů, sudetských Němců a Židů, dále rozvíjet a předat dalším generacím. U toho nám velmi pomáhá svobodný stát Bavorsko svým patronátem.

Včera jsem řekl spolkovému ministru vnitra, že doufáme v brzkou aktivní angažovanost spolkové vlády v těchto otázkách tak, jak již činí Bavorsko. Říkám jasně: musíme se snažit, aby občané ČR – takových bude stále přibývat -, kteří se angažují pro takovou společnou kulturu, dostali nutnou podporu. D. Herman spolu s našim bývalým ministrem kultury, L. Spaniem, dovedli nás na cestu vedoucí k bavorsko-české kulturní dohodě, v jejímž centru stálo mnoho sudetoněmeckých záležitostí. To nesmí nyní zahynout! Tyto úmluvy musí pokračovat! K tomu patří i to, že četní partneři, které jsme našli a nacházíme v českých kulturních institucích, se nesmí stát obětí proměn, kdy by mohli být posláni jeden nebo druhý z netransparentních důvodů do pustiny. Ti, kteří s námi pracují na společné kultuře v tomto velkém politickém dílu, zasluhují podporu politiky.“

Kam až ruka B. Posselta a H. Seehofera u nás dosáhne? Koho pozdvihne a koho zatratí? Sledujme toto nepřípustné zasahování do našich vnitřních záležitostí průběžně. Pomůže nám pochopit i nyní nepochopitelné.

Dr. O. Tuleškov