Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se změnila Libye po smrti Kaddáfího?

26. 10. 2021

Před deseti lety. Jak se změnila Libye po smrti Kaddáfího?

Gleb Ivanov

20. října 2021

Před deseti lety, 20. října 2011, byl v okolí Syrty zavražděn libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Po jeho smrti se země ponořila do chaosu, do bratrovražedné války, z čehož se až dosud nevzpamatovala.

Dokud nepřišlo „jaro“

Koncem roku 2010 došlo v Tunisu k protestům, které vyprovokovaly vlnu lidových povstání proti vládám na celém arabském východě. Začátkem roku 2011 začalo „arabské jaro“ v Libyi, v níž od roku 1969 vládl Muammar Kaddáfí. Před ním byl v čele státu král Idrís I, za něhož byla země silně zaostalá. Nehledě na nejbohatší ropná naleziště, žila převážná část obyvatel v absolutní chudobě. Veškeré bohatství totiž v podstatě vlastnily zahraniční společnosti z USA a Británie. Průměrná délka života byla sotva 40 let, přes 50 procent obyvatel bylo negramotných a ženy neměly prakticky možnost vyššího vzdělání.

Kaddáfí byl v čele podzemní organizace Svobodní důstojníci unionisté – socialisté. Jednalo se o skupiny arabských levicových důstojníků armády. Vedl vojenský převrat, který svrhl krále. Nato začaly v zemi reformy, které způsobily ostrý skok životní úrovně. Za 42 roků, kdy vládl v Libyi Kaddáfí, vyrostla průměrná délka života na 72 let a HDP na jednoho člověka na 14 tisíc dolarů. Přesto třetina obyvatelstva žila  pod hranicí chudoby. Gramotnost dosáhla 88 procent, byly zakázány sňatky dětí a v roce 2010 zde byl index lidského rozvoje nejvyšší v Africe.

Smrt plukovníka

Důvodem protestů byla neshoda mezi berberskými kmeny v Tripolsku a Kyrenaice. Kaddáfí se narodil v Tripolsku a jeho více než čtyřicetileté vládnutí způsobilo nespokojenost kmenů Kyrenaiky. Ty neměly možnost účastnit se politického dění. Přitom hlavní ropná naleziště jsou v její východní části.

Kaddáfí měl k dispozici silnou armádu a vždy mohl rychle potlačit protesty. Jenomže na straně povstalců bylo NATO, které pod záminkou ochrany civilního obyvatelstva začalo bombardovat postavení vládních vojsk. Potom se misky vah rychle přehouply na stranu odpůrců vládního režimu. Vůdce Libye se musel skrývat před nálety. Při pokusu o změnu úkrytu byla kolona Muammara Kaddáfího rozbombardována poblíž Syrty a lidé v ní byli pochytáni ozbrojenci. Představitelé opoziční Přechodné národní gardy předstírali, že chtějí vůdce převézt do nemocnice, ale auto s ním prý padlo do křížové palby a plukovník byl raněn do hlavy. Ale brzy se rozšířila videa z místa událostí, z nichž bylo zřejmé, že raněného plukovníka mučili a zavraždili. V poslední chvíli života vyzval povstalce, aby se vzpamatovali: „Hanba vám! Nevíte co je hřích?“ Spolu s ním byl zavražděn jeho syn Mutazzim a ministr obrany Abú Bakr Júnis Džáber.

Libye po Kaddáfím

Po smrti plukovníka se země rozpadla na několik území, která byla pod kontrolou znepřátelených skupin. Do roku 2021 se v Libyi zformovaly dvě vlády, které uznává mezinárodní společenství jakožto jednací strany. V Tobruku je skupina maršála Chalífa Haftara, vrchního velitele Libyjské národní armády. V hlavním městě Tripolisu je druhá vláda – Nový všeobecný národní kongres. Do října 2020 spolu divoce bojovaly , přičemž Haftarova armáda již stála u předměstí Tripolisu.

Boris Dolgov, pracovník Ústavu orientálních studií Ruské akademie věd uvádí, že tyto dvě síly nekontrolovaly celé území země: „Na vlně občanské války se v Libyi objevil Islámský stát. Různá území, kontrolovaná některými kmeny vyhlašovala autonomii. V roce 2015 se zejména Libye stala vstupní branou přílivu migrantů do Evropy. Nebyla zde vláda, která by mohla běžence kontrolovat.“

Libyjské hospodářství bylo zničeno. HDP na obyvatele se od roku 2010 snížil o více než polovinu. Země se vrátila na úroveň sedmdesátých let.

Zničena byla infrastruktura. V roce 2011 byly odhadnuty náklady na její obnovu na 14 miliard dolarů. Peníze Libye na zahraničních účtech byly zmrazeny. Šlo o 150 miliard dolarů. Podle znalců o ně Libye fakticky přišla. Nejsou příjmy z ropných zdrojů. Zdroje buď ukradli teroristé, nebo se tam netěží.

Od roku 2020 je v zemi příměří a letos v prosinci budou volby prezidenta. Boj o vládu neskončil. V zemi existují dva zákony na volbu prezidenta a je možné, že stupňující se volební kampaň jen prohloubí rozpory.

Převzato z AiF.ru

outsidermedia.cz